zalesem.cz
Významné technologické změny nás zásadně ovlivňují. Nástup parního stroje, mikročipů nebo internetu razantně změnil podobu mnoha odvětví, ovlivnil životy stamilionů lidí a nově rozdal karty v mezinárodním obchodě. Loňská studie McKinsey Global Institute se snažila najít technologie, které budou nositeli podobných změn do roku 2025.
Průměrný Pražan spotřebuje každý den sto jedenáct litrů vody. Pokud toto číslo vynásobíme jedním a čtvrt milionem obyvatel a přičteme spotřebu firem, dostaneme se přibližně ke třem tisícům litrů pitné vody, které je nutné v průběhu dne každou vteřinu získat, upravit a přivést do hlavního města. Tento logistický oříšek před více než čtyřiceti lety vyřešila unikátní stavba na řece Želivce.
Náš svět je stále více propojený moderními technologiemi.
Přináší to pohodlí, efektivitu, vyšší spolehlivost, ale i rizika. Možnému útoku hackerů jsou dnes vystaveny nejen webové stránky firem, ale i citlivá data, finanční systémy, státní registry nebo distribuční sítě. Útočníci přitom dosud slaví úspěchy s jednoduchými metodami. Nejslabším článkem je stále uživatel.
Napadlo Vás někdy, kolik energie je potřeba k tomu, abychom si přečetli svůj ranní e-mail, prošli oblíbené webové stránky, spustili aplikaci umístěnou v cloudu nebo použili webový vyhledávač? Přemýšleli jste, jaký to má dopad na svět kolem nás? Zpracování jednoho dotazu na vševědoucí službě Google vede k uvolnění 0,2 gramu CO2 do atmosféry. To by nebylo zase tolik. Pokud by ovšem obdobných dotazů na této službě nebylo šest miliard denně.
Lokomotivy jsou soumary moderní doby. Během své desítky let trvající životnosti urazí miliony kilometrů s vlaky těžkými stovky až tisíce tun. Při jejich návrhu proto konstruktéři hledají křehkou rovnováhu mezi potřebnou robustností a snižováním hmotnosti jednotlivých komponentů. Reálná data pro jejich rozhodování jim od loňska přináší unikátní bezdrátová měřící technologie. Na její využití se nyní těší i odborníci v dalších odvětvích.
Rotor o průměru dvojnásobku rozpětí dopravního letounu, věž o výšce pětadvacetipatrového věžového domu. Moderní větrné elektrárny dorostly do velikosti gigantů. Celosvětově největší větrná farma těchto obrů v červenci slavnostně zahájila provoz na moři v ústí řeky Temže. A Velká Británie má s energií z větru další velké plány.
Siemens Biograph mMR, první celotělový systém kombinující pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci, způsobil při svém představení před třemi lety malou senzaci. Od jeho výstupů, poskytujících přesnou informaci současně o morfologii i metabolismu tkání v lidském těle si odborná veřejnost mnoho slibovala. Dnes se zdá, že naděje nebyly plané.
Uhodnete, kdo je největším “žroutem” energie v Evropě? Není to doprava ani průmysl. Se čtyřiceti procenty celkové spotřeby jednoznačně vedou budovy. Jejich vytápění, klimatizování, větrání, úprava vzduchu, příprava teplé vody, osvětlení – to vše spotřebovává energii. Každá nehospodárnost se již dnes dokáže pěkně prodražit a trend do budoucna je také jasný. Vzniká tlak na minimalizaci energetické náročnosti a budovy se učí s energií hospodařit, přizpůsobovat se aktuální situaci a dokonce předvídat.
Jako kluk jsem miloval Lego. Ráno si postavíte hračku podle svých představ. Když vás omrzí, vylepšíte ji. Některé kostičky jednoduše odeberete, jiné přidáte. Hračka se přizpůsobí novým potřebám a je pořád perfektní. Večer, když přijde čas jít spát, ji rozložíte a kostky uklidíte do krabice. Na druhý den se mohou stát čímkoliv jiným. Stavebnice neztrácí hodnotu a dnes si s ní stejně zapáleně hrají mí synové. Zní to neuvěřitelně, ale stejné principy si osvojila poslední generace lokomotiv. Jmenují se Siemens Vectron.
Kdesi v dáli se na cestě vedoucí do Barufataku v indickém svazovém státě Madhjapradéš objevil bílý bod. Zpráva o tom se rychle rozšířila a v hloučcích vesničanů posedávajících na návsi v žáru dopoledního slunce zahučelo. Sanjeevan je tady! Na něj tu čekají. Kvůli němu mnozí časně z rána ušli i několik kilometrů. Doufají, že jim pomůže, že je uzdraví.