Siemens Biograph mMR, první celotělový systém kombinující pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci, způsobil při svém představení před třemi lety malou senzaci. Od jeho výstupů, poskytujících přesnou informaci současně o morfologii i metabolismu tkání v lidském těle si odborná veřejnost mnoho slibovala. Dnes se zdá, že naděje nebyly plané.
Bude to znít jako rouhání, ale moderní medicína dokáže téměř zázraky. Zlaté ruce lékařů podpořené výdobytky intenzivního výzkumu a vývoje si dokážou poradit se situacemi, které by ještě před několika málo lety byly neřešitelné. Jedno se ale nemění. Medicína stále bojuje s časem. Netýká se to jen úrazů a akutních stavů. Čas často rozhoduje také u dlouhotrvajících onemocnění. I v případě zhoubných nádorů nebo onemocnění kardiovaskulárního systému včasná a přesná diagnóza výrazně zvyšuje šance pacientů na zotavení, usnadňuje léčbu a ulehčuje cestu, kterou musí pacient projít.
Bude to znít jako rouhání, ale moderní medicína dokáže téměř zázraky. Stále přitom však bojuje s časem.
Diagnózu a plánování léčby lékařům usnadňují kromě laboratorních analýz (in vitro) také diagnostické zobrazovací metody (in vivo). Některé z nich poskytují informaci o morfologii tkání, jiné o jejich metabolismu. Proč ten nás zajímá? Lokálně zvýšený metabolismus pomůže odhalit nádor dávno předtím, než se projeví na morfologii tkáně. Abnormálně snížený metabolismus naopak může ukazovat na špatné prokrvování tkáně a varovat tak například před hrozícím infarktem. Spojení pozitronové emisní tomografie (PET) a magnetické rezonance (MR) umí oboje.
Dva pohledy
PET je metoda zobrazující tkáně na základě jejich rozdílného metabolismu. Pacientovi se před vyšetřením vpraví do krevního oběhu glukóza modifikovaná radioaktivním izotopem fluoru. Buňky využívající glukózu k výrobě energie si označenou látku stáhnou z krevního oběhu a tím se sami označkují. „Hladové“ (např. nádorové) buňky absorbují více kontrastní látky než ty skromnější. Následný rozpad izotopu fluoru je zaznamenán detekčním prstencem a interpretován přístrojem v podobě trojrozměrných dat. Jejich nevýhodou je nepříliš vysoká přesnost s rozlišením okolo pěti milimetrů.
PET je metoda zobrazující tkáně na základě jejich rozdílného metabolismu. Magnetická rezonance zase přesně zachycuje jejich morfologii. Nyní se lékařům do rukou prvně dostává skutečně precizní kombinace obou pohledů.
Magnetická rezonance (MR) naopak naprosto přesně zachycuje morfologii lidského těla. Na rozdíl od známější počítačové tomografie přitom pacienta nevystavuje ionizujícímu záření. Pracuje – velmi stručně řečeno – se silným magnetickým polem, elektromagnetickým zářením a odezvou atomů vodíku obsažených v lidském těle. Přístroje pro magnetickou rezonanci pracují se supravodivými cívkami udržovanými v teplotě -269 ºC lázní tekutého helia, jsou citlivé na okolní prostředí, poměrně nákladné a i pro technicky zdatné jedince představují tak trochu magii.
Obě metody zobrazování se dokonale doplňují a jejich kombinace je neocenitelná pro řadu klinických aplikací. Tradiční PET přístroje však nebyly schopné pracovat v silném magnetickém poli generovaném magnetickou rezonancí. Problém vyřešily až nové kompaktní detektory použité v devítitunovém Biographu mMR. Lékařům se do rukou prvně dostala skutečně precizní kombinace obou pohledů.
Užitečný pomocník
U nového přístroje odborníci předpokládali široký dopad do klinické praxe i do výzkumu. Hovořili o uplatnění zejména v onkologii, neurologii a kardiologii. A čas jim dal za pravdu. Onkologům Biograph mMR pomáhá při včasném odhalování maligních nádorů a přesném určování jejich stádia. To je významné pro plánování léčby, výběr nejvhodnější terapie a následnou kontrolu léčby. Doposud nevídaně přesné spojení dat z MR a PET také významně vylepšilo možnosti vyhodnocování menších lézí. Velký přínos to má například při léčbě rakoviny prostaty. Při pravidelných kontrolách onkologických pacientů zase nový přístroj výrazně snižuje celkovou radiační dávku, které je pacient vystaven. Extrémně významné to je obzvláště v dětské onkologii.
Přesná kombinace informací o morfologii a metabolismu přináší potenciál hlubšího pochopení také v případě neurologických onemocnění. A další výrazný posun neurologové ještě očekávají s příchodem potenciálních nových kontrastních látek. Biograph mMR pomáhá při plánování léčby mozkových nádorů, při vyšetřování neurodegenerativních onemocnění a dokonce i psychologických poruch. Nové možnosti zobrazování možná významně změní způsob, jakým přistupujeme k léčbě schizofrenie, depresí nebo závislosti na alkoholu.
Jedno vyšetření
Plný medicínský potenciál nové technologie, jak to u přelomových vynálezů bývá, zcela určitě odkryjeme až v budoucnu. Přesto je již dnes řada výhod jednoho vyšetření oproti dvěma po sobě jdoucím nezávislým snímkováním jasná. Integrované vyšetření vylučuje vliv času a pohybu, výsledný snímek skutečně precizně propojuje data získaná z obou subsystémů a lékaři poskytuje přesnější představu o situaci a umožňuje personalizaci léčby. Pacient, již tak stresovaný svou nemocí a nemocničním prostředím, podstupuje pouze jedno vyšetření a je během léčby vystaven mnohonásobně nižší radiační dávce. A systém zdravotního pojištění získává lepší výsledky levněji. I otázkou financí se musí medicína stále častěji zabývat.
Článek vznikl pro časopis Visions (Visions 01/2013, http://www.siemens.cz/visions/). V případě zájmu o použití textu prosím kontaktujte pražské Tiskové centrum koncernu Siemens.
