Rubriky
Tvorba profesní

Dual Energy pro každodenní klinickou praxi

Naše zdravotnictví nemá zrovna lehkou pozici. Na jedné straně od něj očekáváme, že bude kdykoliv, kdekoliv a komukoliv schopno poskytnout špičkovou péči na světové úrovni. Na straně druhé stojí omezené finanční prostředky. Tlak na efektivitu je proto enormní. Nejsme v tom zdaleka sami. Analogickou situaci bychom nalezli ve většině evropských zemí. Díky tomu tlaku však občas vznikají chytrá řešení. Například jednozdrojový počítačový tomograf, který poskytuje zobrazení doposud vídaná pouze u nákladnějších systémů, které disponují dvěma zdroji rentgenového záření.

 

Když v říjnu roku 2005 instaloval Siemens na univerzitě Friedricha Alexandra v bavorském Erlangenu první Somaton Definition, celosvětově první počítačový tomograf se dvěma zdroji, bylo odborníkům jasné, že se jedná o malou revoluci. Možnost využít při jednom vyšetření souběžně záření na dvou různých energetických hladinách slibovala ostřejší snímky, přesnější informace o snímaných tkáních a otevírala dveře k vývoji nových kontrastních látek a novým postupům jejich využití. Pacientovi samotnému pak přinesla kratší vyšetření, nižší dávku záření a v některých případech i méně nutných farmaceutik.

Objednávky od renomovaných klinik a prestižních výzkumných pracovišť na sebe nedaly dlouho čekat a dnes se dvojzdrojová CT vyskytují také na několika radiologických pracovištích v České republice, například  v pražské Nemocnici Na Homolce nebo ve fakultní nemocnici v Plzni. Dvouzdrojové tomografy v průběhu let očekávání v ně kladená splnily. S jednou věcí si však poradit nemohly. Tomograf se dvěma zdroji je zcela logicky finančně náročnější, než jednozdrojový přístroj. I přes nesporné klinické přínosy si zdravotnický systém nemohl dovolit nasazení podobné technologie  v každé nemocnici. To limitovalo širší nasazení v klinické praxi.

 

Dual Energy pro běžnou praxi

Proto vznikl model Somatom Definition Edge. Ten díky nové koncepci rentgentky dovoluje vůbec poprvé na jednozdrojovém počítačovém tomografu simultánní zobrazování na dvou různých energetických úrovních. Přístroj tak otevírá dveře k rozšíření techniky zvané Dual Energy v běžné klinické praxi. Nová metoda je navíc pohodlná jak pro uživatele, tak pro pacienta. Umožňuje získávat informace o tkáních a jiných materiálech, ale také morfologická data. A to i během vyšetření s vysokou dynamikou kontrastní látky.

Jak to probíhá? Při zobrazování bývá stejná anatomická oblast vyšetřována pomocí záření o dvou různých energetických úrovních. Dva vzniklé datové soubory pak nabízejí mnohem více podrobných informací o složení tkání, než kolik lze zjistit z pouhé morfologie. Výrazně omezeny jsou také artefakty (aura vznikající při snímkování) způsobované kovovými implantáty, například umělými kyčelními klouby. Tkáňové a kostní struktury lze naopak zobrazit zřetelněji.

Dosavadní metody spočívaly ve snímání pomocí rychlého přepínání energetických hladin, nebo využívaly detektorů se dvěma vrstvami. V obou těchto případech snižuje kvalitu výsledného snímku omezený datový soubor pro každou energetickou úroveň a pacient je naopak vystaven zvýšené dávce záření. Technologie Siemens TwinBeam Dual Energy naproti tomu dělí emitovaný svazek rentgenového záření do dvou různých energetických spekter ještě předtím, než se dostane k pacientovi. Somatom Definition Edge je díky tomu schopen generovat rovnou obrazy typu Dual Energy.

 

Diagnostická jistota dvouzdrojového CT za cenu CT s jedním zdrojem

Jaké jsou praktické výsledky pro uživatele a pacienty? Souhrnně řečeno systém poskytuje více informací, které slouží k větší diagnostické jistotě a tedy k přesnějšímu stanovení diagnózy. Siemens Somatom Definition Edge nabízí v prvé řadě špičkovou kvalitu pořízených snímků s prostorovým rozlišením 0,3 mm a časovým rozlišením 142 ms. Pacientovi přináší kratší vyšetření a díky vylepšeným procedurám snímkování i nižší expozici. Pro nemocnici znamená kratší vyšetření možnost obsloužit na jednom přístroji více pacientů. Při návrhu Somatomu Definition Edge bylo dbáno i na energetickou účinnost. Snížená spotřeba detektoru, efektivnější využití emitovaného záření a účinnější chladicí systém se projevily ve třicetiprocentní úspoře energie nutné na jedno vyšetření.

A v čem pomůže přístroj lékařům? Vezměme si například pacienta s podezřením na plicní embolii. Díky lepší diferenciaci tkání a přesnému vykreslení distribuce kontrastní látky může lékař rychle identifikovat vaskulární okluze a stanovit jejich velikost. Při vyšetřování jaterních lézí zase podrobné informace o materiálu v souborech typu TwinBeam Dual Energy zřetelně ukazují jejich složení. Vyhodnocení je založeno na přesném nasnímání nárůstu koncentrace kontrastní látky v tumoru, takže lékař má k dispozici výrazně více informací pro jeho klasifikaci a volbu adekvátní léčby.

 

Článek vznikl pro časopis Visions (Visions Léto 2015, http://www.siemens.cz/visions/). V případě zájmu o použití textu prosím kontaktujte pražské Tiskové centrum koncernu Siemens.

Rubriky
Tvorba profesní

Elixír života

Visions 03/2012: Elixír života
Visions 03/2012: Elixír života

Kdesi v dáli se na cestě vedoucí do Barufataku v indickém svazovém státě Madhjapradéš objevil bílý bod. Zpráva o tom se rychle rozšířila a v hloučcích vesničanů posedávajících na návsi v žáru dopoledního slunce zahučelo. Sanjeevan je tady! Na něj tu čekají. Kvůli němu mnozí časně z rána ušli i několik kilometrů. Doufají, že jim pomůže, že je uzdraví.

Rubriky
Tvorba profesní

Tak trochu jiný rentgen

 

 

 

 

 

 

Visions 02/2011
Visions 02/2011

 

 

 

 

 

Rentgenové záření je pro lékařské účely využíváno již více než sto let. Přestože jsou v některých oborech rentgeny postupně nahrazovány sofistikovanějšími zobrazovacími přístroji, nadále hrají nezastupitelnou úlohu v širokém spektru vyšetření. Poslední vývoj v oblasti mobilních rentgenových přístrojů ukazuje, kam kráčí současná zdravotnická technika.

Rubriky
Tvorba profesní

Příliš tichá samota

Ticho prý léčí. Miliony lidí se však každým dnem noří do čím dál většího ticha nedobrovolně. Jejich sluchová vada začala banální neschopností rozlišit některé tóny. V rozvinutém stádiu jim však prakticky znemožňuje komunikovat s okolím a stěžuje každodenní orientaci. Ticho těmto lidem přináší zhoršené společenské uplatnění, samotu a psychické problémy. Pomoci jim mohou sluchadla.

Svět kolem nás je stále hlučnější. Narůstá intenzita dopravy, v zaměstnání hlučí stroje a životem nás doprovází reprodukovaná hudba. Náš sluch je nucen přijímat více podnětů. Díky tomu však slyšíme hůře a hůře. Studie britského Institute of Hearing Research předpokládá, že do roku 2015 dojde ke zhoršení sluchu u 700 milionů lidí. O deset let později může být postiženo o dalších 200 milionů osob více. Problémy se sluchem bude řešit každý devátý z nás.

V roce 2025 bude problémy se sluchem řešit každý devátý z nás.

Pod tímto trendem však není podepsán pouze hluk. Svůj podíl na něm mají i různé nemoci, nevhodná výživa a hlavně prodlužování délky našeho života. Sluchovou vadou dnes trpí čtvrtina osob starších 65 let. U lidí o deset let starších je to již polovina. A u seniorů nad 85 let jsou postiženy celé čtyři pětiny populace.

Mnohé vady sluchu jsou bohužel nevyléčitelné. Následky však mírnit dokážeme. Na pomoc přichází technika, v tomto případě sluchadla. Jejich výsledky nejsou vůbec špatné. Podle americké studie devadesát procent uživatelů potvrdilo, že sluchadla zlepšila kvalitu jejich života. Přesto zatím nepomáhají všude, kde by mohla. Na vině je pozvolný náběh nemoci a bohužel i předsudky. Stále ještě máme zažitý obraz dědy s nevzhlednou plastovou boulí za boltcem, který se zoufale snaží zbavit nesnesitelného kvílení v uchu. Výsledkem je, že z patnácti milionů nedoslýchavých Němců používá naslouchadlo pouhá čtvrtina.

Skrytý našeptávač

Jak vlastně sluchadla vypadají? Tradiční kapesní provedení, u kterého se jednotka nosila v náprsní kapsičce nebo zavěšená na klipu, se již až na výjimky nepoužívá. Dnes se nejčastěji setkáte se závěsným sluchadlem. To má tvar malého rohlíčku zakončeného trubičkou v podobě háku, pomocí kterého se pomůcka uchytí za ušní boltec. Drobné pouzdro je pro běžného pozorovatele téměř nepostřehnutelné. Na sluchadlo se nasazuje ušní tvarovka, která vede zesílený zvuk do ucha a pomáhá zařízení fixovat.

Tradiční kapesní provedení, u kterého se jednotka nosila v náprsní kapsičce nebo zavěšená na klipu, se již až na výjimky nepoužívá.

Stále častěji se využívají také sluchadla nitroušní, která se vkládají přímo do ucha. Existují tři provedení. Sluchadlo boltcové, neboli konchální, vyplňuje zvukovod a přilehlou část boltce. Sluchadlo zvukovodové se vkládá do zvukovodu, odkud vyčnívá jen jeho malá část s ovládacími prvky. Ještě hlouběji se zavádí sluchadlo kanálové, které po aplikaci prozradí jen kraťoučká šňůrka sloužící k jeho vytažení.

I technicky udělala sluchadla veliký pokrok. Podepsán je pod ním ze značné části Siemens. V roce 1997 nabídl dva mikrofony, které zlepšují směrové vnímání zvuku. O sedm let později přišel s bezdrátovou synchronizací mezi sluchadly a později uvedl i 3D skener, který usnadňuje individualizaci citlivých částí sluchadla. V posledních letech pak přidal ještě tři převratné technologie – SpeechFocus, FeedbackStopper a SoundLearning.

Tři rádcové

Sluchadlo musí umět i ve hlučném prostředí zdůraznit řeč. K tomu je důležitý směrový mikrofon. Tradiční technologie upřednostňují zvuky přicházející zepředu a potlačují zvuky ostatní. To ovšem není vždy ideální. SpeechFocus umí rozpoznat mluvené slovo a zvýraznit jej, ať jde odkudkoliv. Algoritmus vychází z faktu, že typická řeč osciluje čtyřikrát za vteřinu. Stačí proto hledat správnou frekvenci.

Druhým problémem je efekt zpětné vazby. Ten hrozí, je-li mikrofon umístěn příliš blízko reproduktoru. Vznik onoho nesnesitelného kvílení známého z koncertů je otázkou zlomku vteřiny. Sluchadla s ním umí bojovat. Porovnávají signál jdoucí z mikrofonu s tím, který byl vyslán do reproduktoru. V případě nebezpečí bleskově vygenerují signál s opačnou fází. Tím ale bohužel zmizí i některé přirozené zvuky. Například na flétnový koncert se sluchadlem nechoďte. Technologie FeedbackStopper proto přidává do audio signálu neslyšitelnou, ale detekovatelnou fázovou modulaci. Teprve pokud ji sluchadlo zaznamená ve vstupu, učiní odpovídající opatření. Bez zbytečných přehmatů.

Posledním oříškem je otázka hlasitosti. První nastavení provádí specialista při předávání sluchadla. Po několika týdnech používání jej pak zpřesňuje a hledá správnou rovnováhu. Zabere to dost času a po pacientovi to vyžaduje přesné formulování pocitů, které měl v různých situacích v uplynulých týdnech. Technologie SoundLearning tento proces odbourává. Umožňuje uživateli upravovat si hlasitost a vyvážení tónu samostatně. Přímo v okamžiku, kdy poslech není ideální. Sluchadlo se podle těchto zásahů učí a poznává svého uživatele. Již po několika týdnech díky tomu dokáže samo průběžně přizpůsobovat své nastavení aktuální situaci. Nová verze software dokonce rozeznává různé scénáře. Sluchadlo si díky tomu pamatuje specifické potřeby během hovoru, v divadle nebo třeba na koncertě.

Článek vznikl pro jarní číslo časopisu Visions (Visions 01/2011, http://www.siemens.cz/visions/). V případě zájmu o použití textu prosím kontaktujte pražské Tiskové centrum koncernu Siemens.