zalesem.cz
Významné technologické změny nás zásadně ovlivňují. Nástup parního stroje, mikročipů nebo internetu razantně změnil podobu mnoha odvětví, ovlivnil životy stamilionů lidí a nově rozdal karty v mezinárodním obchodě. Loňská studie McKinsey Global Institute se snažila najít technologie, které budou nositeli podobných změn do roku 2025.
Průměrný Pražan spotřebuje každý den sto jedenáct litrů vody. Pokud toto číslo vynásobíme jedním a čtvrt milionem obyvatel a přičteme spotřebu firem, dostaneme se přibližně ke třem tisícům litrů pitné vody, které je nutné v průběhu dne každou vteřinu získat, upravit a přivést do hlavního města. Tento logistický oříšek před více než čtyřiceti lety vyřešila unikátní stavba na řece Želivce.
Napadlo Vás někdy, kolik energie je potřeba k tomu, abychom si přečetli svůj ranní e-mail, prošli oblíbené webové stránky, spustili aplikaci umístěnou v cloudu nebo použili webový vyhledávač? Přemýšleli jste, jaký to má dopad na svět kolem nás? Zpracování jednoho dotazu na vševědoucí službě Google vede k uvolnění 0,2 gramu CO2 do atmosféry. To by nebylo zase tolik. Pokud by ovšem obdobných dotazů na této službě nebylo šest miliard denně.
Stalo se to jednoho zimního dne před čtyřmi a půl tisíci lety. Lidstvo ještě nezačalo sepisovat Bibli, čekalo na vynález loukoťového kola a pyramidy byly v Egyptě relativně čerstvou módní novinkou. Neznámý umělec právě tehdy v norském Rødøy dokončil svou nejnovější rytinu. Zobrazuje lovce na běžkách.
Lokomotivy jsou soumary moderní doby. Během své desítky let trvající životnosti urazí miliony kilometrů s vlaky těžkými stovky až tisíce tun. Při jejich návrhu proto konstruktéři hledají křehkou rovnováhu mezi potřebnou robustností a snižováním hmotnosti jednotlivých komponentů. Reálná data pro jejich rozhodování jim od loňska přináší unikátní bezdrátová měřící technologie. Na její využití se nyní těší i odborníci v dalších odvětvích.
Rotor o průměru dvojnásobku rozpětí dopravního letounu, věž o výšce pětadvacetipatrového věžového domu. Moderní větrné elektrárny dorostly do velikosti gigantů. Celosvětově největší větrná farma těchto obrů v červenci slavnostně zahájila provoz na moři v ústí řeky Temže. A Velká Británie má s energií z větru další velké plány.
Není nic staršího než včerejší noviny. Proč se tedy vracet k únorovému Mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě? Možná proto, že naši sportovci bojovali jako lvi a vystoupili i na stupně vítězů. Proto, že šampionát byl příkladem bezchybně zorganizované akce. Anebo proto, že i sportoviště samotné je technickým unikátem, který daleko přežije oněch osm únorových dní slávy.
Sněhobílý trajekt se sto dvaceti automobily na palubě rozřezává vody norského Sognefjordu. Pluje bezhlučně a bez jakýchkoliv emisí. Zůstává po něm jen široká brázda na jinak klidné vodní hladině. I ta však brzy zmizí. Dnes je tento výjev pouhou fikcí. Již za dva roky však začne převážet cestující a jejich vozy mezi vesnicemi Lavik a Oppedal unikátní „trajekt na baterky“.
Siemens Biograph mMR, první celotělový systém kombinující pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci, způsobil při svém představení před třemi lety malou senzaci. Od jeho výstupů, poskytujících přesnou informaci současně o morfologii i metabolismu tkání v lidském těle si odborná veřejnost mnoho slibovala. Dnes se zdá, že naděje nebyly plané.
Uhodnete, kdo je největším “žroutem” energie v Evropě? Není to doprava ani průmysl. Se čtyřiceti procenty celkové spotřeby jednoznačně vedou budovy. Jejich vytápění, klimatizování, větrání, úprava vzduchu, příprava teplé vody, osvětlení – to vše spotřebovává energii. Každá nehospodárnost se již dnes dokáže pěkně prodražit a trend do budoucna je také jasný. Vzniká tlak na minimalizaci energetické náročnosti a budovy se učí s energií hospodařit, přizpůsobovat se aktuální situaci a dokonce předvídat.