Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem

Důvod 23: Vlak umí být rychlejší než letadlo

Abych v tom udělal hned od začátku jasno. Nebudeme se bavit o maglevu ani o technologiích budoucnosti. Nebude nás zajímat rychlost maximální a dokonce ani rychlost cestovní. Budou nás zajímat dnešní vlaky, dnešní letadla a čas, za jaký nás přepraví z místa na místo. A abych Vám ukázal, co dnešní vlaky doopravdy umí, podíváme se tentokráte do zahraničí. Do zemí, kde společenský vývoj železnici přál více než u nás.

Pokud je letadlo ve vzduchu a neděje se něco mimořádného, tak by bylo čirým šílenstvím pokoušet se ho honit vlakem. Cesta letadlem na sebe však váže řadu nezanedbatelných časových režií, díky kterým vlak nakonec často protne cílovou pásku dříve. Pojďme se na to podívat řečí čísel.

Nejprve si ujasněme předpoklady. Zaprvé budeme pracovat s odlehlostí letiště. Hlavní nádraží jsou v evropských metropolích situována v blízkosti centra. Letiště jsou naopak vytěsněna na okraj města. Nebo dokonce i pěkný kus za něj. Nebudeme brát v potaz extrémně odlehlá letiště (typu London Lutton nebo Stansted, Milano Bergamo, atp.). Dohodneme se, že cesta z města na letiště trvá přibližně o půl hodiny déle, než cesta na nádraží. Je to fér? Naše cesta na nádraží tedy bude trvat nula minut, cesta na letiště třicet minut.

Za druhé tu máme procedury na letišti. Nejsme amatéři, zapomeneme tedy na příchod doporučované dvě hodiny před odletem. Nám bude stačit hodina a půl. To je čas, za který na většině letišť v klidu stihnete odbavit sebe i zavazadlo a projít bezpečnostní procedury bez předbíhání těhotných žen a odstrkování starců. Podtrženo sečteno, cesta na letiště, odbavení a cesta z letiště přidají k cestě letadlem 2 hodiny a 30 minut. A to vůbec nepočítáme s tím, že v cíli Vám bude trvat určitě minimálně čtvrt hodiny, než se dostanete z letadla před terminál a na zavazadlo si počkáte ještě déle. Náš odhad se drží spíše na spodní hranici. Ale pokud se někomu toto číslo zná neadekvátní, můžete si jej dle libosti v následujících výpočtech upravit. Nastupování do vlaku vezmeme také v poklidu a na nádraží dorazíme 10 minut před plánovaným odjezdem.

Za třetí, jedeme v úterý za 14 dní od chvíle, kdy píšu tento článek. Proč je to důležité? Chceme vědět cestovní doby v pracovní den. A chceme určitý časový odstup, protože si budeme všímat i ceny cesty. Mnozí z vás se možná budou divit.

 

Paříž – Londýn

Nabídka spojení mezi čtyři sta padesát kilometrů vzdálenými metropolemi je široká. Kromě několika aerolinek mezi nimi pendlují i rychlovlaky Eurostar. Přímý let mezi Paris Charles De Gaule a London Heathrow trvá hodinu a patnáct minut. Cesta po započtení výše uvedených časových režií tedy vyjde na 3 hodiny 45 minut. Jednosměrnou letenku na náš termín mi vyhledávač nabídl za 3.400 Kč.

Vlak Eurostar zvládne cestu z nádraží Paris Gare Du Nord na London St Pancras International za 2 hodiny a 16 minut. S deseti minutami navíc strávenými na nádraží tedy cesta vyjde na 2 hodiny a 26 minut. Cena levných jednosměrných jízdenek se pohybovala od 48 do 60 liber, tedy od 1.760 do 2.200 korun. Eurostar tedy na jedné cestě ušetří kolem jedné a čtvrt hodiny času a je až o polovinu levnější než letadlo.

Z Paříže do Londýna
Porovnání cesty z Paříže do Londýna vlakem a letadlem.

 

Paříž – Brusel

Vydejme se teď na sever. Z Paříže se svezeme do Bruselu. Letadlo zvládne přes tři sta kilometrů dlouhý let za 55 minut. S časovými režiemi jsme tedy na 3 hodinách a 25 minutách. Vyhledávač mi aktuálně nabídl poměrně drahé letenky. Nejlepší nabídka na přímý let zněla na 5.521 Kč. No, nic moc. Ale třeba to obvykle bývá lepší.

Rychlovlak Thalys dorazí z Paříže na bruselském nádraží Midi za 1 hodinu 22 minut. Oproti letadlu tedy ušetří bez sedmi minut dvě hodiny. Jízdenku mi dráhy nabídly od 59 eur, tedy 2.200 korun. Cena je tedy opět poloviční.

Není divu, že zavedení Thalysu významně změnilo způsob, jak se mezi oběma městy cestuje. Před Thalysem cestovalo mezi Paříží a Bruselem 61 % lidí autem, 24 % vlakem, 8 % autobusem a 7 % letadlem. Od zavedení Thalysu se poměry otočily. 50 % lidí jezdí vlakem, 43 % autem, 5 % autobusem a letadlo propadlo ke 2 %.

Z Paříže do Bruselu
Porovnání cesty z Paříže do Bruselu vlakem a letadlem. V době, kdy cestující Thalysu už ochutnává na nádraží v Bruselu belgické pralinky (opravdu je tam mají), tak cestující aerolinek ještě čeká na letišti v Paříži na svůj odlet.

 

Madrid – Barcelona

Můj poslední případ je ze Španělska. To původně nebylo žádným průlomovým průkopníkem v oblasti vysokorychlostní železniční dopravy. Jenže během pár let dokázali dokonale využít „peníze z Bruselu“, významně inovovali svou infrastrukturu a dnes se pyšní nejdelší sítí vysokorychlostních železnic v Evropě.

Let z Madridu do Barcelony zabere 1 hodinu a 15 minut. S časovými režiemi jsme tedy na 3 hodinách a 45 minutách. Rychlovlak Renfe AVE urazí vzdálenost 621 kilometrů mezi stanicemi Madrid Atocha a Barcelona Saints za 2 hodiny a 30 minut. Opět jsme tedy o více než hodinu rychlejší než letadlo.

Cena letenek na náš termín začínala na 1.536 korunách. Jízdenku na vlak bychom pořídili od 42,70 euro, tedy 1.158 korun. Cenový rozdíl není zásadní, ale o pár set korun jsme opět levnější. I tak dnes více než 80 procent cestujících na této relaci využívá vlak. Přitom ještě v roce 2007 to byla nejvytíženější letecká relace s 971 pravidelnými lety týdně.

Z Madridu do Barcelony
Porovnání cesty z Madridu do Barcelony vlakem a letadlem.

 

Rychle a poměrně levně

Co říci na závěr? Dočetl jsem se, že vlak dokáže být minimálně do 600 kilometrů více než konkurenceschopný letecké dopravě. Příklad AVE mezi Madridem a Barcelonou ukazuje, že na takových vzdálenostech rychlovlaky opravdu dokážou přetáhnout zásadní část cestujících z letadel. Stejně tak jako Thalys mezi Paříží a Bruselem dokazuje, že na vzdálenostech srovnatelných s trasou Praha – Ostrava je možné úspěšně vytáhnout značnou část lidí z aut. Naše cenová porovnávání navíc ukazují, že cestování rychlovlakem rozhodně nemusí být dražší než letadlo.

Výhody rychlovlaků pochopili nejen v Evropě. Japonsko je přímo kolébkou vysokorychlostních železnic, Čína dnes provozuje světově nejdelší síť, rychlovlak spojuje Moskvu a Petrohrad, první úsek otevřeli v Maroku a své rychlostní dráhy připravují další země. Jak by se Vám líbila Praha – Ostrava za hodinu a půl? Praha – Brno pod hodinu? Vídeň a Berlín pod dvě hodiny?

Podle některých hlasů jsme na vysokorychlostní tratě moc malá země. Já si myslím, že to je spíše nepochopení myšlenky vysokorychlostních drah. A je to škoda. Dovedete si představit, co by síť rychlých tratí dokázala udělat s ekonomikou, trhem práce a nezaměstnaností v regionech? Železnice vždy významný vliv na tyto věci měla. A od svých prvopočátků byla o rychlosti.

 

Fakta a užitečné zdroje:

Výpočty jsou hezké. Ale vlak bude mít určitě zpoždění! Možná ano. Ale výrazně pravděpodobnější je, že opožděný bude Váš let. Povídali jsme si o tom v květnu, ve čtvrtém důvodu… https://www.zalesem.cz/2015/duvod-4-vlak-je-spolehlivy/

Pokud jste alespoň trochu „zelení“, bude Vás určitě zajímat i fakt, že Vaše cesta vlakem bude mít výrazně menší dopad na životní prostředí než cesta letadlem. Čísla naleznete v úplně prvním důvodu, kterým jsme začínali náš seriál. https://www.zalesem.cz/2015/duvod-1-vlak-je-zeleny/

 

 

Tento článek je součástí seriálu 44 důvodů proč jezdit vlakem. Prozkoumejte také dosavadní důvody. Nechcete přijít o ty nové? Přihlašte se k odběru pátečního výběru.

Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem

Důvod 3: Vlak je rychlý

Rychlost byla spojována s železnicí od jejích počátků. Pravda, tehdejší očekávání byla z dnešního pohledu roztomilá. Králem byl s pěnou u huby pádící kůň. A tak podmínkou úspěchu v soutěži na dodávku lokomotiv pro první veřejnou plně parostrojní železnici světa Liverpool and Manchester Railway bylo dosažení průměrné rychlosti 16 km/h. Stephensonova Raketa zvládla průměr o tři kilometry vyšší a předvedla i fenomenální rychlost 48 km/h. Zvítězila a davy byly nadšeny. Psal se rok 1829.

Stephensonova lokomotiva Rocket
Replika Stephensonovy lokomotivy Rocket v Národním železničním muzeu v anglickém Yorku.

 

Apetit rostl. Cestující i zboží začali cestovat na výrazně delší vzdálenosti, rychlost byla prestižní záležitostí, v některých zemích pod kotel přikládala i konkurence. Stovka byla pokořena roku 1850. V červenci 1938 se již anglická parní lokomotiva Mallard řítí se sedmi vozy k Londýnu rychlostí 203 km/h. A co je ještě důležitější, stejné lokomotivy vozí těžký rychlík „The Coronation“ z Londýna do 631 kilometrů vzdáleného Edinburghu za rovných šest hodin. Pomáhá jim k tomu i průchozí chodbička skrz tendr, díky níž se posádka stroje střídá za jízdy. Skotsko se ocitlo blíže, než bylo kdy předtím.

"Mallard"
Lokomotiva LNER řady Pacific A4 v Národním železničním muzeu v anglickém Yorku. Stroj zvaný „Mallard“ (Divoká kachna) je držitelem rychlostního rekordu parní trakce (203 km/h).

 

V druhé polovině 20. století v závodech ještě přituhuje. Letecký průmysl nadopovaný léty válečného úsilí dospěl, létání začíná být dostupné pro stále širší masy a železnice musí reagovat. Zvyšuje komfort, zlepšuje služby a zrychluje. Rodí se japonský Shinkansen, francouzské TGV, na ostrovech sjíždí na koleje HST, Německo má své ICE. Rychlovlaky stavějí i další. Výsledek můžete vidět třeba na nové trase mezi Madridem a Barcelonou. Vlaky se tu pohybují rychlostí přes 300 km/h a 621 kilometrů zvládnou za dvě a půl hodiny. Z centra do centra. I ve špičce. Auto nechte doma, na letadlo také zapomeňte. Budování vysokorychlostních tratí se Španělům povedlo.

300 km/h
Španělé dokázali svou železniční síť velmi rychle radikálně zmodernizovat. Například 621 kilometrů mezi Madridem a Barcelonou dnes vlaky urazí za dvě a půl hodiny.

 

 

Jak to vypadá s rychlostí u nás? Za komunismu byla za vysloveně extatickou považována jakákoliv rychlost nad sto kilometrů v hodině. Asi nebylo kam spěchat. Po devětaosmdesátém roce už sice bylo kam spěchat, ale zase nám oproti Španělsku chyběla fantazie politiků, rozhled techniků a trochu i možnosti. Rychlostí, která by na vás vysloveně zapůsobila, se u nás moc často nesvezete. Možná kolem Pardubic.

Přesto je na mnoha relacích i u nás vlak rychlejší než auto. Pro ukázku jsem připravil krátký srovnávací test. Pomohl mi v tom web Českých drah a plánování trasy po silnici od „pana Googla“. Výsledky naleznete níže. Důležitější však je, že s pomocí uvedených zdrojů si snadno, rychle a pohodlně ověříte možnosti na vaší trase. Věřím, že i na mnohých regionálních tratích budete příjemně překvapeni.

 

Test: V pondělí ráno do Prahy

Porovnáván je čas nutný na cestu v pondělí ráno z jednotlivých krajských měst do Prahy. Pro cesty z Olomouce, Ostravy, Pardubic a Plzně je vlak šampionem. Z Brna, Českých Budějovic, Hradce Králové, Ústí nad Labem a Zlína také určitě stojí za zvážení. Jízdní doba se od doby, kterou je nutné strávit v autě, moc neliší. Naopak cesta vlakem z Liberce, Karlových Varů a Jihlavy je ostudná a vlak je volbou pro držitele režijních jízdenek a naprosté fajnšmekry. Zkuste se raději podívat na autobus (a při příštích volbách do volebních programů).

Vlak Auto

Vlak vs. Auto

   [h:min]   [%] [rozdíl]
Brno 02:39 02:12 120% 00:27
České Budějovice 02:33 02:01 126% 00:32
Hradec Králové 01:37 01:22 118% 00:15
Jihlava 02:31 01:24 180% 01:07
Karlovy Vary 03:20 01:58 169% 01:22
Liberec 02:32 01:14 205% 01:18
Olomouc 02:33 02:47 92% -00:14
Ostrava 03:10 03:26 92% -00:16
Pardubice 01:18 01:31 86% -00:13
Plzeň 01:18 01:19 99% -00:01
Ústí nad Labem 01:12 01:07 107% 00:05
Zlín 03:33 02:58 120% 00:35

Cesta v pondělí ráno do Prahy. Pro cestu z měst označených zeleně, je vlak rychlejší volbou. Oranžově jsou označena města, ze kterých se vlak také rozhodně vyplatí zvážit. Nestrávíte v něm o mnoho více času, než v autě. Cestovat vlakem do Prahy z červeně označených měst budou jen skuteční milovníci železnice. Třeba já.

 

Fakta a užitečné zdroje:

Dnes pro vás mám jedno tématické odpočinkové video. Starou britskou reklamu. Schálně, kdo z vás pozná muže za volantem. Napovím, že vyhrál tři tituly v seriálu Formule 1.

https://youtu.be/GUif_oMwuEo