Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem

Důvod 28: Vlakem jedete do centra

Letos tomu bylo sto devadesát let, co první veřejná parostrojní železnice světa zahájila provoz na čtyřicetikilometrové trati mezi anglickými městy Shildon, Stockton a Darlington. Vlaky nás tedy provázejí již po nějakých osm až deset generací. A to má své výhody. V době, kdy železnice stavěla v evropských metropolích svá první nádraží, ještě bylo kde stavět. A i když z tehdejšího pohledu stály terminály spíše na okraji, tak během času se díky rozrůstání měst staly součástí doslova nejužšího centra.

Dnes je tato výhodná poloha jednou z důležitých konkurenčních výhod železnice. Letiště se nacházejí i několik desítek kilometrů za městem a doprava na ně je časově nebo finančně náročná. Dálkové autobusy jsou vytlačovány z center na kraje měst. Automobily zápasí prakticky každý den s dopravními zácpami. Vlakem jedete rychle, bez kolon a stresu přímo do středu města.

Pojďme si to na několika příkladech ukázat.

 

Praha

Prvním nádražím parostrojní železnice v Praze bylo dnešní Masarykovo nádraží uvedené do provozu roku 1845. Budova z pera Antonína Jünglinga se prakticky nezměnila. „Masaryčka“ je nejstarším používaným koncovým nádražím v Evropě a dodnes slouží cestujícím, kterým nabízí polohu v bezprostředním dosahu historického centra. K Prašné bráně odsud dojdete dříve, než stihnete sníst párek v rohlíku.

Ta nejdůležitější spojení se ale postupem času přesunula na nové nádraží císaře Františka Josefa (1871), později přejmenované na Wilsonovo, pak prozaicky na „Hlavní“. To je dnes svou polohou úžasným výchozím bodem vaší návštěvy Prahy. Na Václavské náměstí odtud dorazíte pěšky za pět minut, Na Příkopy vám to zabere jen o pár minut déle a do čtvrt hodiny jste pod Orlojem. V pochůzkové vzdálenosti jsou k dispozici stanice všech tří linek metra a i zastávka tramvaje. Přímo z nádraží odjíždějí vlaky pražského „Eska“ a dokonce i autobus na letiště.

Letiště má Praha za městem a doprava tam bude ještě mnoho let spíše taková improvizovaná. Značná část dálkových autobusů končí na místech jako Černý Most, Roztyly nebo Zličín. Cesta do centra z Černého Mostu zabere něco málo přes dvacet minut, cesta z letiště dvakrát tolik. Poloha hlavního nádraží je prostě exkluzivní.

Praha hlavní nádraží
Dnešní pražské hlavní nádraží slouží cestujícím od roku 1871.

 

Paříž

Dnes možná cesta do Paříže velké nadšení nevyvolává. Za pár týdnů sem ale zase budou proudit turisté obdivovat Mona Lisu, udělat si selfie s Eifelovkou, políbit se pod Sacré-Coeur, přicvaknout zámeček na most přes Seinu a ochutnat crème brûlée nebo pastis. A železnice jim opět otevírá přímý přístup do centra.

Z Gare du Nord (1846), kde končí mezinárodní spoje, doběhnete za čtvrt hodinky na Montmartre nebo za pětatřicet minut až na Champs-Élysées. Případně se veřejnou či jinou dopravou rozjedete do všech koutů Paříže.

Poloha nádraží Gare du Nord v centru Paříže (zdroj: Google Maps).
Poloha nádraží Gare du Nord v centru Paříže (zdroj: Google Maps).

 

Londýn

Centrum Londýna obléhají nádraží prakticky ze všech stran. Aktuálně zde pracují na ambiciózním projektu, který je má navzájem propojit. Již dnes se ale můžete spolehnout na výbornou dostupnost městské hromadné dopravy z každého z nádraží. A samozřejmě – stejně jako v předchozích příkladech – na spoustu míst dojdete pohodlně pěšky.

Pokud spěcháte na audienci u královny, doporučuji Victora station. Do Buckinghamského paláce dojdete za deset minut. Pokud směřujete spíše do parlamentu nebo úřadů, vyplatí se Waterloo. Odtud za deset minut dojdete pod Big Ben. Možná i to přispívá k tomu, že ročně touto stanicí projde 98,4 milionu cestujících. A provoz neustále roste.

Poloha nádraží Waterloo v centru Londýna (zdroj: Google Maps).
Poloha nádraží Waterloo v centru Londýna (zdroj: Google Maps).

 

Berlín

V Berlíně projíždějí dálkové vlaky přímo přes známý Alexanderplatz. Pokud nezapomenete včas přeskočit na ve stejné trase vedený S-Bahn, můžete tam i přímo vystoupit. Pokud to nezvládnete, tak dojedete třeba na nové nádraží Berlin Hbf. Stojí na místě bývalého nádraží Lehrter (1871), přímo na břehu Sprévy a denně tudy projde na tři sta tisíc cestujících. Za čtvrt hodiny se odtud pěšky dostanete k budově Reichstagu, za dvacet minut k Brandenburské bráně.

Poloha nádraží Berlin Hbf v centru Berlína (zdroj: Google Maps).
Poloha nádraží Berlin Hbf v centru Berlína (zdroj: Google Maps).

 

 

Tento článek je součástí seriálu 44 důvodů proč jezdit vlakem. Prozkoumejte také dosavadní důvody. Nechcete přijít o ty nové? Přihlaste se k odběru pátečního výběru.

Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem

Důvod 23: Vlak umí být rychlejší než letadlo

Abych v tom udělal hned od začátku jasno. Nebudeme se bavit o maglevu ani o technologiích budoucnosti. Nebude nás zajímat rychlost maximální a dokonce ani rychlost cestovní. Budou nás zajímat dnešní vlaky, dnešní letadla a čas, za jaký nás přepraví z místa na místo. A abych Vám ukázal, co dnešní vlaky doopravdy umí, podíváme se tentokráte do zahraničí. Do zemí, kde společenský vývoj železnici přál více než u nás.

Pokud je letadlo ve vzduchu a neděje se něco mimořádného, tak by bylo čirým šílenstvím pokoušet se ho honit vlakem. Cesta letadlem na sebe však váže řadu nezanedbatelných časových režií, díky kterým vlak nakonec často protne cílovou pásku dříve. Pojďme se na to podívat řečí čísel.

Nejprve si ujasněme předpoklady. Zaprvé budeme pracovat s odlehlostí letiště. Hlavní nádraží jsou v evropských metropolích situována v blízkosti centra. Letiště jsou naopak vytěsněna na okraj města. Nebo dokonce i pěkný kus za něj. Nebudeme brát v potaz extrémně odlehlá letiště (typu London Lutton nebo Stansted, Milano Bergamo, atp.). Dohodneme se, že cesta z města na letiště trvá přibližně o půl hodiny déle, než cesta na nádraží. Je to fér? Naše cesta na nádraží tedy bude trvat nula minut, cesta na letiště třicet minut.

Za druhé tu máme procedury na letišti. Nejsme amatéři, zapomeneme tedy na příchod doporučované dvě hodiny před odletem. Nám bude stačit hodina a půl. To je čas, za který na většině letišť v klidu stihnete odbavit sebe i zavazadlo a projít bezpečnostní procedury bez předbíhání těhotných žen a odstrkování starců. Podtrženo sečteno, cesta na letiště, odbavení a cesta z letiště přidají k cestě letadlem 2 hodiny a 30 minut. A to vůbec nepočítáme s tím, že v cíli Vám bude trvat určitě minimálně čtvrt hodiny, než se dostanete z letadla před terminál a na zavazadlo si počkáte ještě déle. Náš odhad se drží spíše na spodní hranici. Ale pokud se někomu toto číslo zná neadekvátní, můžete si jej dle libosti v následujících výpočtech upravit. Nastupování do vlaku vezmeme také v poklidu a na nádraží dorazíme 10 minut před plánovaným odjezdem.

Za třetí, jedeme v úterý za 14 dní od chvíle, kdy píšu tento článek. Proč je to důležité? Chceme vědět cestovní doby v pracovní den. A chceme určitý časový odstup, protože si budeme všímat i ceny cesty. Mnozí z vás se možná budou divit.

 

Paříž – Londýn

Nabídka spojení mezi čtyři sta padesát kilometrů vzdálenými metropolemi je široká. Kromě několika aerolinek mezi nimi pendlují i rychlovlaky Eurostar. Přímý let mezi Paris Charles De Gaule a London Heathrow trvá hodinu a patnáct minut. Cesta po započtení výše uvedených časových režií tedy vyjde na 3 hodiny 45 minut. Jednosměrnou letenku na náš termín mi vyhledávač nabídl za 3.400 Kč.

Vlak Eurostar zvládne cestu z nádraží Paris Gare Du Nord na London St Pancras International za 2 hodiny a 16 minut. S deseti minutami navíc strávenými na nádraží tedy cesta vyjde na 2 hodiny a 26 minut. Cena levných jednosměrných jízdenek se pohybovala od 48 do 60 liber, tedy od 1.760 do 2.200 korun. Eurostar tedy na jedné cestě ušetří kolem jedné a čtvrt hodiny času a je až o polovinu levnější než letadlo.

Z Paříže do Londýna
Porovnání cesty z Paříže do Londýna vlakem a letadlem.

 

Paříž – Brusel

Vydejme se teď na sever. Z Paříže se svezeme do Bruselu. Letadlo zvládne přes tři sta kilometrů dlouhý let za 55 minut. S časovými režiemi jsme tedy na 3 hodinách a 25 minutách. Vyhledávač mi aktuálně nabídl poměrně drahé letenky. Nejlepší nabídka na přímý let zněla na 5.521 Kč. No, nic moc. Ale třeba to obvykle bývá lepší.

Rychlovlak Thalys dorazí z Paříže na bruselském nádraží Midi za 1 hodinu 22 minut. Oproti letadlu tedy ušetří bez sedmi minut dvě hodiny. Jízdenku mi dráhy nabídly od 59 eur, tedy 2.200 korun. Cena je tedy opět poloviční.

Není divu, že zavedení Thalysu významně změnilo způsob, jak se mezi oběma městy cestuje. Před Thalysem cestovalo mezi Paříží a Bruselem 61 % lidí autem, 24 % vlakem, 8 % autobusem a 7 % letadlem. Od zavedení Thalysu se poměry otočily. 50 % lidí jezdí vlakem, 43 % autem, 5 % autobusem a letadlo propadlo ke 2 %.

Z Paříže do Bruselu
Porovnání cesty z Paříže do Bruselu vlakem a letadlem. V době, kdy cestující Thalysu už ochutnává na nádraží v Bruselu belgické pralinky (opravdu je tam mají), tak cestující aerolinek ještě čeká na letišti v Paříži na svůj odlet.

 

Madrid – Barcelona

Můj poslední případ je ze Španělska. To původně nebylo žádným průlomovým průkopníkem v oblasti vysokorychlostní železniční dopravy. Jenže během pár let dokázali dokonale využít „peníze z Bruselu“, významně inovovali svou infrastrukturu a dnes se pyšní nejdelší sítí vysokorychlostních železnic v Evropě.

Let z Madridu do Barcelony zabere 1 hodinu a 15 minut. S časovými režiemi jsme tedy na 3 hodinách a 45 minutách. Rychlovlak Renfe AVE urazí vzdálenost 621 kilometrů mezi stanicemi Madrid Atocha a Barcelona Saints za 2 hodiny a 30 minut. Opět jsme tedy o více než hodinu rychlejší než letadlo.

Cena letenek na náš termín začínala na 1.536 korunách. Jízdenku na vlak bychom pořídili od 42,70 euro, tedy 1.158 korun. Cenový rozdíl není zásadní, ale o pár set korun jsme opět levnější. I tak dnes více než 80 procent cestujících na této relaci využívá vlak. Přitom ještě v roce 2007 to byla nejvytíženější letecká relace s 971 pravidelnými lety týdně.

Z Madridu do Barcelony
Porovnání cesty z Madridu do Barcelony vlakem a letadlem.

 

Rychle a poměrně levně

Co říci na závěr? Dočetl jsem se, že vlak dokáže být minimálně do 600 kilometrů více než konkurenceschopný letecké dopravě. Příklad AVE mezi Madridem a Barcelonou ukazuje, že na takových vzdálenostech rychlovlaky opravdu dokážou přetáhnout zásadní část cestujících z letadel. Stejně tak jako Thalys mezi Paříží a Bruselem dokazuje, že na vzdálenostech srovnatelných s trasou Praha – Ostrava je možné úspěšně vytáhnout značnou část lidí z aut. Naše cenová porovnávání navíc ukazují, že cestování rychlovlakem rozhodně nemusí být dražší než letadlo.

Výhody rychlovlaků pochopili nejen v Evropě. Japonsko je přímo kolébkou vysokorychlostních železnic, Čína dnes provozuje světově nejdelší síť, rychlovlak spojuje Moskvu a Petrohrad, první úsek otevřeli v Maroku a své rychlostní dráhy připravují další země. Jak by se Vám líbila Praha – Ostrava za hodinu a půl? Praha – Brno pod hodinu? Vídeň a Berlín pod dvě hodiny?

Podle některých hlasů jsme na vysokorychlostní tratě moc malá země. Já si myslím, že to je spíše nepochopení myšlenky vysokorychlostních drah. A je to škoda. Dovedete si představit, co by síť rychlých tratí dokázala udělat s ekonomikou, trhem práce a nezaměstnaností v regionech? Železnice vždy významný vliv na tyto věci měla. A od svých prvopočátků byla o rychlosti.

 

Fakta a užitečné zdroje:

Výpočty jsou hezké. Ale vlak bude mít určitě zpoždění! Možná ano. Ale výrazně pravděpodobnější je, že opožděný bude Váš let. Povídali jsme si o tom v květnu, ve čtvrtém důvodu… https://www.zalesem.cz/2015/duvod-4-vlak-je-spolehlivy/

Pokud jste alespoň trochu „zelení“, bude Vás určitě zajímat i fakt, že Vaše cesta vlakem bude mít výrazně menší dopad na životní prostředí než cesta letadlem. Čísla naleznete v úplně prvním důvodu, kterým jsme začínali náš seriál. https://www.zalesem.cz/2015/duvod-1-vlak-je-zeleny/

 

 

Tento článek je součástí seriálu 44 důvodů proč jezdit vlakem. Prozkoumejte také dosavadní důvody. Nechcete přijít o ty nové? Přihlašte se k odběru pátečního výběru.