Může při všech těch krásách, které Skandinávie nabízí, člověku něco chybět? Mně by chyběl náš les. Lépe řečeno bučiny a pestré smíšené lesy s převahou listnáčů, které na jaře hrají tóny svěží zelené, v létě šumí a na podzim doslova explodují barvami. To na severu, vyjma pár míst na jihu Švédska, tak úplně neuvidíte.
Tím nechci říct, že by severské lesy byly oškivé. Jsou prostě jiné a mají mnoho podob, které se někdy prostřídají během jedné procházky. Husté jehličnaté lesy, řídké lesy borovice a břízy, jinde břízky samotné. Lesy s hustou travou, lesy s borůvčím, lesy protkané mokřinami s bílými chomáčky suchopýru, lesy s překrásně barevným podrostem, lesy vřesové. A v neposlední řadě také lesy se zářícím kobercem lišejníků kam jen oko dohlédne.
