Celý loňský rok jsem pracoval na své „Pětině“. Předsevzal jsem si, že se budu v nejvyšší možné míře vyhýbat cestám automobilem. Mým cílem bylo, aby na konci roku tvořily maximálně jednu pětinu všech kilometrů, které jsem po zemi absolvoval. Věřil jsem, že ve střední Evropě s propracovanou veřejnou dopravou to nemůže být problém. Ani pro člověka žijícího na venkově, který se živí jako obchodník v mezinárodním obchodě a má doma dva malé synky. Jak to celé dopadlo?
Musím se pochválit, dopadlo to skvěle. Své předsevzetí jsem nejen splnil, ale dokonce významně překonal. Automobil si připsal pouze desetinu všech mých cest. Oproti předminulému roku se mi podařilo cesty vozem ořezat o 78 %, skoro o deset tisíc kilometrů. A ani to moc nebolelo. Na dvojnásobek poskočily mé cesty autobusem, rostly cesty vlakem a o pětinu více jsem toho ušel i pěšky.
Nejvíce jsem toho nacestoval po železnici. Postarala se o téměř tři čtvrtiny ujeté vzdálenosti. Vlak jsem používal na každodenní dojíždění do práce a velkou část svých služebních cest. Jezdil jsem s ním na návštěvy k příbuzným i na výlety. V červnu mne a kluky odvezl na dovolenou k Jadranu a v červenci s ním celá rodina se dvěma koly odjela z Jizerských hor na týden na Moravu. Auto tehdy neplánovaně skončilo v servisu, vlak nás podržel.
Díky používání vlaku a autobusu naše auto vloni neujelo zhruba 22,5 tisíce kilometrů. Ty by mne ve variabilních nákladech stály přibližně 85,6 tisíce korun (viz Kolik stojí automobil). Nespálil jsem zhruba 1.100 litrů nafty a do vzduchu nevypustil 2,9 tuny oxidu uhličitého a mnoho dalších škodlin. Ve veřejné dopravě jsem své cesty pořídl za něco málo přes čtvrtinu uvedené ceny (kilometr vyjde zhruba na korunu, viz Vlak je levný), s výrazně menšími dopady na životní prostředí (viz Vlak je zelený) a s podstatně lepším pocitem.
Co říkáte, nepustíme se letos do „Pětiny“ společně?
Nevíte, proč jezdit vlakem? Možná vám pár námětů poskytne seriál 44 důvodů proč jezdit vlakem.
4 reakce na „Pětina po roce“
Dobrý den, fandím Vám v tomto zeleném a logickém přístupu k cestování. Sám bohužel nemám možnost využívat k cestě do práce a z práce vlak, ale zase mi maximálně vyhovuje autobus. Jen se člověk musí rozhoupat a jít do toho. Je možná pohodlnější, když před domem nastartuji auto, ale zdravé, cenově výhodné, ani ekologické to rozhodně není. Bohužel mnoho lidí sleduje jen ten relativní „čas“ a proto volí automobil. Že potom zbytečně tráví čas v práci, přitom už mohli být doma, to nevidí. S vidinou odjezdu autobusu dostává pracovní den řád a nedochází k lelkování – jednoduše na něj není prostor.
Dobrý den, Petře,
velice Vám děkuji za milý komentář. Souhlasím a přidávám ještě jeden úhel pohledu. Buď mohu každý den strávit 2x 25 minut v autě. Nebo jedu 2x 29 minut vlakem, což mi poskytuje 5 hodin týdně na psaní nebo čtení. Hlavně při tom druhém jmenovaném je to (kromě spánku) ten nejklidnější čas, který v pracovním týdnu mám.
Přeji Vám hezký den,
Pavel
Dobrý den Pavle, Váš blog mne velice zaujal, především články o cestování vlakem. Vaše pětina mne chytla a i když jsou místa, kam se vlakem nedostanu (ať už z důvodu lokality nebo jen potřebuji převést větší množství věcí), pustil jsem se od ledna do sebeměření zaměřené spíše na osobní rozvoj pohybu než-li na úsporu, i když i to je symaptické. Tudíž, když Vás bude časem zajímat, rád porovnám své výsledky s Vašimi, nyní se mi zvýšil počet kroků v lednu a omezily km autem, ale zatím stále auto vede.
Jen bych přidal malý postřeh, který mne často frustruje – často volím auto z důvodu, že je pro mne přestup velmi dlouhý a večer i únavný. Nevím jak navazují vlaky Vám, ale pro mne by lepší logistika v nasazení vlaků (a samozřejmě i jejich kvality) vedla k výrazně větší spotřebě jejich využívání.
Ať se Vám daří a těším se na další článek
Dobrý den, Michale,
děkuji Vám za Váš komentář. Udělal mi nesmírnou radost. Přesně kvůli lidem, kteří dokáží naslouchat a zkusit změnu, série „44 důvodů“ i „Pětina“ vznikly.
Budu moc rád, pokud se po prvním čtvrt roce opět ozvete. Moc rád zde uveřejním Vaše výsledky a hlavně – Vaši zkušenost. Protože, jak sám píšete: ta úspora (byť příjemná) nakonec rozhodně není ta nejdůležitější motivace.
Díky Vám, držím palce a těším se znovu na slyšenou.
Pavel
PS: K těm přestupům. Mé každodenní dojíždění je naprosto luxusní. Ve špičce mi vlak jezdí každých půl hodiny a nasazovány jsou nové „motoráky“ Stadler. Pokud spoj nejede až k nám, tak si dojdu domů pěšky ze sousedního Tanvaldu. Ty dva kilometry nejsou žádná tragedie, naopak se většinou rád projdu. Takže já přestupy (naštěstí) nemusím řešit.