Z kraje roku mne pracovní povinnosti vedly do Brna. Našel jsem si spojení, koupil jízdenku a opsal si do diáře odjezdy mých vlaků. Přitom mne zaujala jejich jména. Do Brna mne poveze Franz Schubert, zpět do Pardubic Joseph Haydn. Došlo mi, že jejich díla vlastně skoro vůbec neznám. Rozhodl jsem se to napravit.
A tak když se mnou ráno modrý Railjet téměř neslyšně uháněl zimní krajinou na Moravu, provázela mne přitom Schubertova Winterreise (Zimní cesta) a výběr jeho symfonické tvorby. Odpoledne na zpáteční cestě je pak vystřídaly Haydnovy Londýnské symfonie. Cesta se tím stala velice příjemným kulturním zážitkem, rozšířil jsem si rozhled a Haydna dokonce zařadil na svůj stálý „playlist“.
Možnost nasadit si během cesty sluchátka, zcela se odstřihnout od zvuků okolního světa, pozorovat krajinu za oknem a nerušeně se zaposlouchat do hudby, je dalším z důvodů, pro které mám cestování vlakem rád. Sebelepší audio soustava v autě vám stejný zážitek nenabídne. Prostě nemůže. Pořád tam budou zvuky a hluky okolí. Pokud řídíte, tak je jednoduše vnímat potřebujete.
Sluchátka již dlouho mají své stálé místo v mém batohu. Často po nich sáhnu nejen na dlouhých cestách, ale třeba i ráno na půlhodinové cestě do práce. Hudba, kterou z nich poslouchám, se různí. Příjemný a nerušený zážitek ale přetrvává. Moc hezky se přitom čte, studuje, pracuje nebo jen tak kouká z okna.
Tento článek je součástí seriálu 44 důvodů proč jezdit vlakem. Prozkoumejte také dalších třiačtyřicet důvodů.
