Psal se rok 2004 a ve čtvrtfinále US Open proti sobě nastoupily Serena Williams a Jennifer Capriati. Miliony diváků po celém světě se těšily na špičkový tenis. Zásadní chyby rozhodčích však z utkání učinily ostudu celého turnaje. Hlavní rozhodčí byla odvolána a mezinárodní ostuda pomohla otevřít dveře na tenisové kurty „Jestřábímu oku“.
US Open, Davis Cup, Wimbledon, ATP World Tour Masters 1000 Series a další. Svátky tenisu, při nichž se světové špičky snaží zúročit svůj um a léta dřiny. Hraje se na hranicích možností a o vítězích, slávě a štědrých prémiích rozhodují milimetry. To samozřejmě klade extrémní nároky i na rozhodčí, kteří chybují. A není divu. Tenisový míč má průměr mezi 65 a 68 milimetry a při podání se pohybuje rychlostí až dvou set padesáti kilometrů v hodině.
Tenisový míč má průměr mezi 65 a 68 milimetry a při podání se pohybuje rychlostí až dvou set padesáti kilometrů v hodině.
Přesně určit, zda dopadl dovnitř pole nebo mimo něj, je často obtížné. Pomoci s tím naštěstí může technologie Hawk-Eye, nazvaná po svém vynálezci Paulu Hawkingsovi. Poprvé se objevila v kriketu, kde si premiéru odbyla již v roce 2001. Do tenisu se dostala až o čtyři roky později, po úspěšném testování Mezinárodní tenisovou federací ITF. Od té doby se postupně stala nedílnou součástí všech velkých turnajů. V našich krajích se pro ni vžilo označení Jestřábí oko.
Zapomeňte na vysílačky
Úspěch Jestřábího oka spočívá v unikátní kombinaci užitečných vlastností. První z nich je přesnost. Systém umí určit místo dopadu míče s chybou do tří a půl milimetru a až na několik málo zaznamenaných excesů se na jeho rozhodnutí lze spolehnout. Druhou vlastností je rychlost. Výsledky jsou k dispozici během několika málo vteřin. Hráči ani diváci nemusí čekat a hra neztrácí tempo. Třetím esem v rukávu je jednoduchost nasazení. Nejsou potřeba žádné změny na dvorci, stavební úpravy nebo speciální míče. Oproti častému přesvědčení laiků totiž v míčích nejsou žádné vysílače.
V míčích nejsou žádné vysílače. Vše funguje čistě na principech triangulace.
Vše funguje čistě na principech triangulace. Kolem kurtu je rozmístěno osm až deset rychloběžných kamer, které průběžně předávají záběry k vyhodnocení. Systém nejprve na každém snímku rozpozná skupinu bodů reprezentující míč. Následně spojí údaje získané ze snímků pořízených ve stejném čase nejméně třemi kamerami a vypočte polohu míče nad kurtem. Stejná procedura se opakuje pro každou další sadu snímků. Tak vzniká záznam o přesné trajektorii.
Jestřábí oko současně pracuje s modelem hřiště a zná pravidla hry. Umí proto vyhodnocovat různé herní situace. Data z celého zápasu jsou archivována, což umožňuje vytvářet nejrůznější statistiky a porovnání. Oko změří rychlost míčku při podání, porovná nejrůznější aspekty hry soupeřů, spočítá přelety míče přes síť, nebo vzdálenost, kterou hráči naběhali. Vše navíc obratem zpracuje do přehledné a vizuálně přitažlivé grafické podoby, kterou televizní diváci i trenéři milují.
Pravidla hry
Novou technologii se tenisové federaci podařilo velmi citlivě zakomponovat do hry. Hráči dostávají na začátku každého setu dvě šance využít tak zvaného ověření dopadu míče. Anglicky se tomu říká „challenge“. Ve Wimbledonu jsou pokusy tři, neboť na travnatém povrchu dvorce je obtížnější stanovit přesné místo dopadu tradičními metodami. Pokud se hráč zmýlí a Jestřábí oko potvrdí předchozí verdikt rozhodčího, ztrácí jednu šanci na využití přezkumu. Má-li hráč pravdu, šance mu zůstává. Do tie-breaku dostanou hráči o šanci navíc.
„V profesionálním tenisu se pohybuji dvacet let a tohle je jedna z nejlepší věcí, co se za tu dobu přihodily,“ nechal se slyšet André Agassi.
Nový prvek ve hře si kromě trenérů a diváků rychle oblíbili též samotní hráči. I když i mezi nimi se samozřejmě najdou kritické hlasy. Těm nahrálo i několik přehmatů, které „neomylný“ systém udělal. Většina ovšem novinku vítá. „V profesionálním tenisu se pohybuji dvacet let a tohle je jedna z nejlepší věcí, co se za tu dobu přihodily,“ nechal se slyšet André Agassi. „Pro hráče je důležité vědět, že rozhodování je tak přesné, jak jen technologie dovolí,“ potvrzuje Maria Šarapovová. Již po prvním roce používání se přitom ukázalo, že rozhodčí se ve třetině přezkoumávaných situací skutečně zmýlili. „To je hrozně moc,“ soudí Jaroslav Navrátil, bývalý hráč a do roku 2009 trenér Tomáše Berdycha. „Potvrzuje to, jak moc rozhodčí chybují.“
Konzervativní fotbal
Před lety se zdálo, že Jestřábí oko má rázně nakročeno i do světa fotbalu. Ani zde není o sporné momenty nouze. Technologie byla v krátké době adaptována na nové podmínky a měla rozhodovat o tom, zda míč překročil brankovou čáru. Čtyři kamery hlídaly každou bránu a výsledek byl odesílán na komunikátor hlavního rozhodčího. Testy dopadly výborně a chystalo se nasazení v anglické Premier League. Technologie měla podporu všech dvaceti klubů v lize a u většiny rozhodčích.
Pak ale přišla studená sprcha. FIFA a UEFA použití Jestřábího oka nečekaně zamítly. „Technologie by měla být součástí moderní hry. Nemůžeme ji prostě odmítnout,“ nesouhlasil manažer Arsenalu Arsene Wenger. „Špatná rozhodnutí jsou příliš častá a technologie může pomoci. ” Loňské mistrovství světa v Jihoafrické republice opět poznamenaly fatální chyby rozhodčích, a tak v současnosti jednání údajně opět probíhají. Nechme se tedy překvapit.
Článek vznikl pro zimní číslo časopisu Visions (Visions 04/2011, http://www.siemens.cz/visions/). V případě zájmu o použití textu prosím kontaktujte pražské Tiskové centrum koncernu Siemens.
