Hasiči bez vody

Požáry nejsou ničím výjimečným. V loňském roce vyjížděli profesionální hasiči  v Česku k více než dvaceti tisícům případů. Na místo zásahu se dostávali rychleji než před lety. Přesto si oheň vyžádal  škody ve výši 2,2 miliardy korun. Naštěstí existují technologie schopné podobným následkům předcházet.

Řešení, které již řadu let využívají archivy, knihovny, datová centra nebo administrativní budovy, spočívá v kombinaci inteligentní požární signalizace a stabilního hasícího zařízení. Zjednodušeně řečeno systém rozezná a lokalizuje požár v jeho počátku a sám bez zbytečného odkladu provede adekvátní zásah. Nedojde tak k rozšíření ohně a vzniku zbytečných škod. Faktor času je zde rozhodující, ne však jediný. Důležité je také jak hasíme. „Dle zkušeností našich likvidátorů bývá v případě vícepodlažních budov škoda způsobená hasebním zásahem vyšší než škoda ze samotného požáru,“ vysvětluje PhDr. Dagmar Koutská z České pojišťovny. Na vině je voda, která způsobí vyplavení objektu a nenávratně zničí dokumenty, elektroniku nebo jiné cenné předměty.

Podle zkušeností likvidátorů pojišťoven bývá v případě vícepodlažních budov škoda způsobená hasebním zásahem vyšší než škoda ze samotného požáru.

K dispozici však máme něco, čemu můžeme říkat suché hašení. Princip je jednoduchý. Každý oheň nezbytně potřebuje dostatek hořlaviny, tepla a kyslíku. Pokud tedy do chráněného prostoru vypustíme například dusík a snížíme tím koncentraci kyslíku ve vzduchu z obvyklých jednadvaceti procent pod třináct, oheň rychle uhasíná. Škoda způsobená zásahem je nulová. Místnost stačí jednoduše vyvětrat. Dusík však není jedinou možností. Dnešní hasící systémy pracují s vodou, přírodními plyny, chemicky vytvořenými plyny nebo s kombinací vody a plynu. Z přírodních plynů se nejčastěji využívá oxid uhličitý nebo dusík. Chemicky vytvořenými plyny se rozumí komerční hasiva, vyvíjená s ohledem na maximální účinnost, neutrální chemické vlastnosti a nezávadnost pro člověka i životní prostředí. Žádná z variant přitom není univerzálně nejlepší. Každá instalace má svá specifika. „Je nutné zvážit, co je cílem ochrany a podle toho vybrat optimální řešení. Vždy je důležitá úzká spolupráce zadavatele s projektantem,“ vysvětluje vedoucí oddělení zvláštních staveb pražského Hasičského záchranného sboru mjr. Ing. Zdeněk Salátek. Na dvě zajímavé instalace se nyní podíváme do Kodaně.

Saxo Bank

Dánská Saxo Bank je investiční banka obchodující s akciemi, dluhopisy, finančními deriváty a měnami. Obchody uzavírá online a v prostředí internetu se stala průkopníkem nových obchodních a investičních modelů. Její činnost závisí v první řadě na spolehlivém a nepřetržitém provozu výpočetní techniky. Na to pamatoval i návrh nového ústřední banky. Neobvyklá budova, uvedená do provozu v srpnu 2008, stojí na břehu průlivu Øresund. Fasáda sestavená z diagonálně uspořádaných bílých hliníkových desek a modrozelených skleněných panelů ladí s mořem  a opakováním tvaru X odkazuje na název banky. Velkoprostorové kanceláře jsou uspořádány na šesti podlažích okolo otevřeného atria s velkoryse pojatým točitým schodištěm. Srdcem banky je nejvyšší patro. Říká se mu trading floor, je napěchované výpočetní technikou a pracují zde klíčoví specialisté.

Při návrhu budovy byla věnována náležitá pozornost i protipožární ochraně. Systém signalizace požáru pokrývá všechna podlaží. Celkem 920 inteligentních hlásičů kouře a 66 tlačitkových hlásičů je propojeno s ústřednou Siemens. Dvě místnosti, v nichž je umístěno jádro počítačového systému, jsou navíc chráněny hasicím systémem Sinorix N2. Oheň je v případě požáru hašen uvolněním plynného dusíku z šestnácti tlakových lahví. Po zásahu stačí prostor vytětrat. „Jakékoliv přerušení provozu našich služeb, a to i jen na několik málo minut, by nás stálo mnoho peněz,“ vysvětluje Attila Kiss, vedoucí oddělení zabezpečení a provozního rizika Saxo Bank. „Sinorix N2 proto představuje ideální způsob ochrany našeho podnikání, našich pracovníků i námi spravovaných cenností.“

Královský archiv

Moderní hasicí systémy nabízejí značnou volnost při projektování jednotlivých instalací. To je velmi důležité při zástavbě do starších budov. „U nových a rekonstruovaných objektů je požární zabezpečení optimální, protože jsou zde uplatňovány současně platné právní předpisy a technické normy,“ konstatuje major Salátek. „Mnoho starších objektů ale potřebné vybavení požární ochrany doposud nemá.“

Mnoho starších objektů doposud nemá adekvátní vybavení požární ochrany.

Dánský královský archiv sídlí v téměř čtyřista let staré historické budově, která kdysi bývala součástí královského paláce. Instituce shromažďuje mapy, matriky narozených, záznamy ze sčítání obyvatel, obchodní záznamy a další jedinečné dokumenty dánského státu. Hrozbu představovanou požárem si zde proto dobře uvědomovali. „Požár je to nejhorší, co se může archivu stát,“ říká bezpečnostní technik Jan Pedersen. „Nejde jen o samotný oheň a zkázu, kterou způsobí mezi uloženými dokumenty. Zcela stejně může uškodit i voda použitá při hašení.“ Královský archiv hledal systém, který spolehlivě ochrání uložené dokumenty, nepoškodí historickou hodnotu budovy a vystačí s limitovaným prostorem.

Po důkladných zkouškách byl vybrán systém Sinorix H2O Gas, který kombinací dusíku a vody dosahuje dvojitého hasebního účinku. Dusík snižuje koncentraci kyslíku v prostoru požáru a vodní mlha ochlazuje hořlavé materiály pod teplotu, při níž by mohl znovu vzplanout. Plyn současně zajišťuje rovnoměrné rozptýlení vodní mlhy, která pokrývá povrchy velmi tenkou vrstvou vody. Ta předměty rychle ochladí, ale během několika minut se opět vypaří. Neuškodí tedy ani citlivým dokumentům a elektronice.

O šetrných technologiích „suchého hašení“ jsem psal pro podzimní číslo časopisu Visions (Visions 03-2010, strana 22-23, http://www1.siemens.cz/visions/). V případě zájmu o použití textu prosím kontaktujte pražské Tiskové centrum koncernu Siemens.