Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem

Důvod 5: Vlak je bezpečný

Dnešní téma bude smutné. Ale slibuji, že to je v našem seriálu poprvé a naposledy. Vaše auto je výrazně méně bezpečným místem, než si možná myslíte. Každý rok zemře na silnicích celého světa jeden a čtvrt milionu lidí. Z nich téměř 190 000 jsou děti a dospívající do 18 let věku. Automobily se tak dlouhodobě profilují jako solidní zabijáci. Obávaná sezónní chřipka má na svědomí ročně čtvrt až půl milionu obětí. „Krvelační“ žraloci zabijí ročně kolem pěti lidí.

Ale zůstaňme doma. V České republice došlo za loňský rok k 85.859 nehodám. Ty si vyžádaly 629 mrtvých, 2.762 těžce zraněných a 23.655 zraněných lehce. Škody dosáhly bezmála pěti miliard korun. Jinými slovy dopravní nehoda se stala každých 6 minut, každou hodinu vznikly škody za 536 tisíc korun a každých 14 hodin vyhasl na silnici lidský život.

Nejvíce ztrát na lidských životech mají na svědomí řidiči osobních vozidel (432 usmrcených). Z příčin vede nepřiměřená rychlost (241 usmrcených, 41,4 %), 63 mrtvých má na svědomí alkohol. Co je obzvláště alarmující – od 14.208 nehod (16,5 %) viník z místa činu ujel. V deseti případech po něm přitom na místě zůstal ležet v tratolišti krve mrtvý. Silnice zkrátka nejsou žádnou rajskou zahradou. Je to džungle se vším všudy.

A jak je na tom vlak? Drážní inspekce za loňský rok eviduje 296 smrtelných úrazů. To je též hodně, že? Jak k těm úrazům došlo? Ve 238 případech došlo k úmrtí po střetu vlaku s osobou. Laicky řečeno, někdo stál na trati. Dalších 43 osob zemřelo po střetu na železničním přejezdu. Laicky řečeno, někdo pospíchal přes červeně blikající přejezd. V šesti případech došlo k úmrtí po střetu člověka s tramvají, dalších šest lidí má na svědomí střet s metrem. Jeden člověk byl sražen při vystupování z trolejbusu, jeden člověk zemřel na následky pádu v tramvaji. Zbývá nám jedno úmrtí. Obětí byla cestující, která vyskočila v únoru v Číčenicích z rozjíždějícího se nočního vlaku a těžce se zranila při pádu z peronu do kolejiště. Přímo ve vlaku vloni nezemřel nikdo. Vlak je bezpečný.

A co kriminální živly? “Z pohledu kriminality není vlak rizikovým prostředím, to znamená není rizikovější než jakékoli jiné prostředí nebo hromadný dopravní prostředek. Ve vlacích nedochází více k protiprávnímu jednání než kdekoli jinde v ČR,” sdělila mi kapitánka Bc. Ivana Nguyenová, tisková mluvčí Policie ČR. “Vlak je možné považovat za prostředí bezpečné, ale lidé musí být obezřetní kdekoliv.” Tak vidíte. Žádný Babinský se na železnici nekoná.

Ať již dnes cestujete kamkoliv a jakkoliv, přeji Vám hlavně bezpečnou cestu a šťastný návrat. A prosím… nespěchejte.

 

Zdroje dat:

 

Tento článek je součástí seriálu 44 důvodů proč jezdit vlakem. Prozkoumejte také dalších třiačtyřicet důvodů.

Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem

Důvod 4: Vlak je spolehlivý

Další skvělou vlastností vlaků je jejich spolehlivost a přesnost. I na železnici se samozřejmě vyskytují zpoždění. I železnice dokonce občas zcela podlehne přesile přírodních živlů. Nebo odborů. Nezávislost na dění na silnici však v drtivé většině přináší jasnou výhodu. Pokud sedáte do vlaku, máte velmi dobrou pravděpodobnost, že dosáhnete svého cíle dle jízdního řádu. Nevěříte?

Podle statistik německých drah dojelo v loňském roce 94,5 % tamních vlaků se zpožděním menším než pět minut. Vlaky regionální, kterými lidé zpravidla každodenně dojíždějí do práce, přijely včas dokonce v 94,9 % případů. O něco horší to bylo s vlaky dálkovými. V pětiminutové toleranci jich dorazilo 73,9 %. Nicméně více než devět z deseti přijelo se zpožděním menším než 15 minut. Čtvrt hodina je přitom etalonem, který k hodnocení své dochvilnosti používá letecká doprava. A jak se jí vede? V loňských statistikách přesnosti OAG uzavírá dvacítku nejlepších letišť střední velikosti Brusel s výsledkem 80,1 %. Prahu v té tabulce vůbec nenajdete.

No jo, Německo, tam je prostě pořádek. Ale u nás! Možná budete překvapeni, ale přesnost našich vlaků je dnes srovnatelná s tou německou. V loňském roce dojelo podle dat Českých drah 91,2 % jejich spojů se zpožděním menším než pět minut. To je velmi slušný výsledek, co říkáte? Kéž bychom ve všech oborech zaostávali za našimi západními sousedy jen o tři procentní bodíky. Dochvilnost vlaků u nás přitom zejména díky rozsáhlým rekonstrukcím železniční sítě v posledních dvou letech poklesla. Ještě v roce 2012 činila 93,1 %.

A jak je na tom auto? Nikdo vlastně neví, protože autu podepisujete bianco šek. Žádný jízdní řád nemá. Prostě až dojedete, tak dojedete. V případě důležitých cest si necháváte dostatečnou rezervu, občas brbláte na dopravu, ale to je tak vše. Zkuste si udělat malý soukromý test. Naplánujte si den dopředu přesný čas příjezdu na několika svých cestách autem a porovnejte s realitou. Jak zabodujete? Jak se popasujete se 91,2 % dochvilnosti našich drah? Vloni jsem jel nočním vlakem z Prahy do nizozemského Utrechtu. Dojel jsem minutu před plánovaným příjezdem. Minulý týden jsem jel z Českého Těšína zpět domů do Tanvaldu. Přestože mou cestu ovlivnily tři výluky, do Tanvaldu jsem nakonec dorazil na minutu přesně. Jsem si téměř jistý, že v autě bych na takové vzdálenosti stejné přesnosti nedosáhl.

 

Fakta a užitečné zdroje:

Německá data… Německé dráhy dávají k dispozici průběžná data o dochvilnosti svých spojů. Prohlédnout si tak můžete i vývoj po jednotlivých měsících.

http://www.bahn.de/p/view/buchung/auskunft/puenktlichkeit_personenverkehr.shtml

 

„Mohu to objet“… Časté klišé, které slýchám, zní: „Když se něco na silnici semele, autem to mohu objet.“ Upřímně – zpravidla objedete kulové. Měl jsem tu „čest“ v životě již mnohokrát uvíznout na dálnici ucpané nehodou nebo zúžením, v pražské dopravní špičce, v páteční dopravě u Mnichova nebo v pomalu se sunoucí koloně rekreantů při sobotní výměně turnusů. Ve všech případech to jednoduše a rychle objet prostě nešlo. Po kolapsu hlavní tepny se náhradní cesty v okolí během několika minut též beznadějně ucpou. Autokluby proto radí řidičům – pokud se to alespoň trochu hýbe, neopouštějte dálnici.

 

Tento článek je součástí seriálu 44 důvodů proč jezdit vlakem. Prozkoumejte také dalších třiačtyřicet důvodů.

Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem

Důvod 3: Vlak je rychlý

Rychlost byla spojována s železnicí od jejích počátků. Pravda, tehdejší očekávání byla z dnešního pohledu roztomilá. Králem byl s pěnou u huby pádící kůň. A tak podmínkou úspěchu v soutěži na dodávku lokomotiv pro první veřejnou plně parostrojní železnici světa Liverpool and Manchester Railway bylo dosažení průměrné rychlosti 16 km/h. Stephensonova Raketa zvládla průměr o tři kilometry vyšší a předvedla i fenomenální rychlost 48 km/h. Zvítězila a davy byly nadšeny. Psal se rok 1829.

Stephensonova lokomotiva Rocket
Replika Stephensonovy lokomotivy Rocket v Národním železničním muzeu v anglickém Yorku.

 

Apetit rostl. Cestující i zboží začali cestovat na výrazně delší vzdálenosti, rychlost byla prestižní záležitostí, v některých zemích pod kotel přikládala i konkurence. Stovka byla pokořena roku 1850. V červenci 1938 se již anglická parní lokomotiva Mallard řítí se sedmi vozy k Londýnu rychlostí 203 km/h. A co je ještě důležitější, stejné lokomotivy vozí těžký rychlík „The Coronation“ z Londýna do 631 kilometrů vzdáleného Edinburghu za rovných šest hodin. Pomáhá jim k tomu i průchozí chodbička skrz tendr, díky níž se posádka stroje střídá za jízdy. Skotsko se ocitlo blíže, než bylo kdy předtím.

"Mallard"
Lokomotiva LNER řady Pacific A4 v Národním železničním muzeu v anglickém Yorku. Stroj zvaný “Mallard” (Divoká kachna) je držitelem rychlostního rekordu parní trakce (203 km/h).

 

V druhé polovině 20. století v závodech ještě přituhuje. Letecký průmysl nadopovaný léty válečného úsilí dospěl, létání začíná být dostupné pro stále širší masy a železnice musí reagovat. Zvyšuje komfort, zlepšuje služby a zrychluje. Rodí se japonský Shinkansen, francouzské TGV, na ostrovech sjíždí na koleje HST, Německo má své ICE. Rychlovlaky stavějí i další. Výsledek můžete vidět třeba na nové trase mezi Madridem a Barcelonou. Vlaky se tu pohybují rychlostí přes 300 km/h a 621 kilometrů zvládnou za dvě a půl hodiny. Z centra do centra. I ve špičce. Auto nechte doma, na letadlo také zapomeňte. Budování vysokorychlostních tratí se Španělům povedlo.

300 km/h
Španělé dokázali svou železniční síť velmi rychle radikálně zmodernizovat. Například 621 kilometrů mezi Madridem a Barcelonou dnes vlaky urazí za dvě a půl hodiny.

 

 

Jak to vypadá s rychlostí u nás? Za komunismu byla za vysloveně extatickou považována jakákoliv rychlost nad sto kilometrů v hodině. Asi nebylo kam spěchat. Po devětaosmdesátém roce už sice bylo kam spěchat, ale zase nám oproti Španělsku chyběla fantazie politiků, rozhled techniků a trochu i možnosti. Rychlostí, která by na vás vysloveně zapůsobila, se u nás moc často nesvezete. Možná kolem Pardubic.

Přesto je na mnoha relacích i u nás vlak rychlejší než auto. Pro ukázku jsem připravil krátký srovnávací test. Pomohl mi v tom web Českých drah a plánování trasy po silnici od „pana Googla“. Výsledky naleznete níže. Důležitější však je, že s pomocí uvedených zdrojů si snadno, rychle a pohodlně ověříte možnosti na vaší trase. Věřím, že i na mnohých regionálních tratích budete příjemně překvapeni.

 

Test: V pondělí ráno do Prahy

Porovnáván je čas nutný na cestu v pondělí ráno z jednotlivých krajských měst do Prahy. Pro cesty z Olomouce, Ostravy, Pardubic a Plzně je vlak šampionem. Z Brna, Českých Budějovic, Hradce Králové, Ústí nad Labem a Zlína také určitě stojí za zvážení. Jízdní doba se od doby, kterou je nutné strávit v autě, moc neliší. Naopak cesta vlakem z Liberce, Karlových Varů a Jihlavy je ostudná a vlak je volbou pro držitele režijních jízdenek a naprosté fajnšmekry. Zkuste se raději podívat na autobus (a při příštích volbách do volebních programů).

Vlak Auto

Vlak vs. Auto

   [h:min]   [%] [rozdíl]
Brno 02:39 02:12 120% 00:27
České Budějovice 02:33 02:01 126% 00:32
Hradec Králové 01:37 01:22 118% 00:15
Jihlava 02:31 01:24 180% 01:07
Karlovy Vary 03:20 01:58 169% 01:22
Liberec 02:32 01:14 205% 01:18
Olomouc 02:33 02:47 92% -00:14
Ostrava 03:10 03:26 92% -00:16
Pardubice 01:18 01:31 86% -00:13
Plzeň 01:18 01:19 99% -00:01
Ústí nad Labem 01:12 01:07 107% 00:05
Zlín 03:33 02:58 120% 00:35

Cesta v pondělí ráno do Prahy. Pro cestu z měst označených zeleně, je vlak rychlejší volbou. Oranžově jsou označena města, ze kterých se vlak také rozhodně vyplatí zvážit. Nestrávíte v něm o mnoho více času, než v autě. Cestovat vlakem do Prahy z červeně označených měst budou jen skuteční milovníci železnice. Třeba já.

 

Fakta a užitečné zdroje:

Dnes pro vás mám jedno tématické odpočinkové video. Starou britskou reklamu. Schálně, kdo z vás pozná muže za volantem. Napovím, že vyhrál tři tituly v seriálu Formule 1.

https://youtu.be/GUif_oMwuEo

Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem

Důvod 2: Vlak je levný

Nebojte, dobře vím, kolik stojí jízdenky na vlak. Přesto se, prosím, usaďte a poslouchejte. Než se pustím do porovnávání, pokusím se mnohým z vás vyhnat z hlavy jeden blud. Blud o tom, kolik vás stojí jízda vlastním autem. Tak schválně. Na kolik vás přijde kilometr? Myslíte si, že víte? Tipujete? Pokusili jste se to někdy spočítat?

Já ano. A přiznám se, že výsledek mne tehdy ne úplně příjemně překvapil. Před lety jsem po dobu pětačtyřiceti měsíců, tedy téměř čtyř let, pečlivě zapisoval všechny náklady, které nám život s automobilem přinesl. Do haléře. Naše poměrně úsporná a nenáročná oranžová Fabia 1.4 TDi během té doby najela 92.078 kilometrů a při průměrné spotřebě 4,86 litru na sto kilometrů spolykala bezmála čtyři a půl tisíce litrů nafty. Pravidelně se zdobila dálniční známkou, užívala si pojištění, jezdila na prohlídky do servisu, dostávala čerstvý olej, navrch pár nových dílů a nové pneumatiky. Také výrazně ztratila na své původní hodnotě. Podtrženo sečteno nás jeden kilometr stál 4,39 Kč. Z toho tři koruny osmdesát haléřů jde označit u rozumně provozovaného vozu za náklady plně variabilní, lidskou řečí – s každým dodatečným kilometrem narůstající.

Kč/km
Pohonné hmoty (4.477 l) 131 148 1,42
Ostatní provozní náklady 69 813 0,76
Pojištění a daně 54 492 0,59
Ztráta hodnoty vozu 149 000 1,62
Celkem 404 453 4,39

Tabulka shrnuje veškeré náklady, které nám vznikly v souvislosti s provozem rodinného vozu Škoda Fabia Combi 1,4 TDi za dobu téměř čtyř let. Podrobnosti naleznete v článku Kolik stojí automobil.

 

Náklady na jízdu vlastním autem mám, mohu se pustit do porovnávání. Všechny výpočty uvádím, upravit si je můžete dle libosti pro svůj vlastní případ. Ostatně kalkulačku má dnes každý mobil.

Příklad první, mé denní dojíždění. Dvakrát patnáct kilometrů denně mezi Desnou a Jabloncem. Rok má po odečtení dovolené 226 pracovních dnů, dojíždění autem by mne tedy vyšlo na 29.764 korun ročně. Za čtyři čtvrtletní traťové jízdenky zaplatím drahám 6.770 Kč. Díky vlaku tedy ročně ušetřím 22.994 Kč. Jízda autem by se mi finančně vyplatila, jen pokud bychom jezdili pravidelně v pěti a spravedlivě si dělili náklady. Díky každodenní jízdě v přecpané Fabii by každý z nás oproti vlaku ušetřil ročně 1.022 korun.

Automobil: (251 – 25) dnů x 30 km x 4,39 Kč = 6.780 km x 4,39 Kč = 29.764 Kč

Počítám plné náklady 4,39 Kč za kilometr. Pokud bych měl opravdu denně dojíždět vozem, musel bych jej mít po celý rok plně k dispozici.

Vlak (ČD, 4 x čtvrtletní traťová jízdenka a 1/3 ceny InKarty s aplikací IN25 na tři roky): 4 x 1.610 Kč + 1/3 x 990 Kč = 6.770 Kč

Roční úspora: 29.764 – 6.770 = 22.994 Kč

Použití automobilu by se mi finančně vyplatilo, až pokud by v něm cestovalo pravidelně pět dospělých.

 

Příklad druhý. Občasný výlet k rodičům do Bakova. Vzdálenost mezi Desnou a Bakovem činí po silnici 53 kilometrů. Zpáteční cesta autem tedy přijde na 403 korun. Stejnou cestu vlakem pořídím při zákaznickém jízdném za 113 Kč. Na jednom výletu tedy ušetřím 290 korun. Jízda autem by se finančně vyplatila až při čtyřech dospělých osobách. Oproti skupinové jízdence by každá ušetřila 2,50 Kč.

Automobil: (2 x 53) km x 3,80 Kč = 403 Kč

Počítám pouze variabilní náklady. Auto má zaplacenou pojistku a dálniční známku, i když stojí v sobotu doma. Na občasný výlet si jej prostě půjčím.

Vlak (ČD, zpáteční jízdenka, zákaznické jízdné s aplikací IN25, kterou mám koupenou již kvůli dojíždění): 113 Kč

(Cena zpáteční jízdenky při plné ceně by byla 150 Kč.)

Úspora na jednom výletu: 290 Kč

Použití automobilu by se vyplatilo, pokud by v něm cestovaly čtyři dospělé osoby. Oproti skupinové jízdence (413 Kč) by ušetřily 10 korun.

 

Příklad třetí. Na Sachr do Vídně. Od vídeňské kavárny mne po silnici dělí vzdálenost zhruba čtyři sta čtyřiceti kilometrů. Automobil zpáteční cestu zvládne za 3.583 korun. Vlakem se přepravím za 1.060 Kč. Na Sachru tak ušetřím 2.523 korun. Použití automobilu by se opět finančně vyplatilo, až pokud by v něm cestovaly čtyři dospělé osoby. Na romantiku ve dvou tedy zapomeňte.

Automobil: (2 x 440) km x 3,80 Kč + 239 = 3.583 Kč

Počítám pouze variabilní náklady. Auto má zaplacenou pojistku a dálniční známku, i když stojí doma. Na výlet si jej prostě půjčím. Navrch přidávám ještě cenu rakouské desetidenní dálniční známky (8,7 euro).

Vlak (ČD, včasná jízdenka Evropa, zpáteční): 1.060 Kč

Úspora na jednom Sachru: 2.523 Kč

Použití automobilu by se opět vyplatilo, pokud by v něm cestovali čtyři dospělí.

 

Každodenní dojíždění do práce, výlet po vlasti a dortík ve Vídni. Tři různé příklady, stejný výsledek. Pokud vám jde o úspornou cestu, nechte auto doma. Vlak to zvládne levněji. Pokud tedy z Fabie nechcete dělat mikrobus.

 


Fakta a užitečné zdroje:

Jak zjistím cenu jízdenky? – Nejlépe na webových stránkách dopravců (www.cd.cz, www.regiojet.cz, www.le.czwww.trilex-online.cz, případně dalších). Jednoduše si nechte vyhledat spojení pro svou trasu, zadejte počet cestujících a dopravce vám sám nabídne nejvhodnější alternativy. Jízdenku si na internetu následně také jednoduše koupíte. Žádná věda.

Vlak v mobilu – České dráhy nabízejí i velice povedenou a propracovanou mobilní aplikaci. Pokud to s ježděním po tuzemsku vlakem myslíte vážně, podívejte se na příslušném „app marketu“ po aplikaci „Můj vlak“. Aktuálně existuje pro Android a iOS.

Tento článek je součástí seriálu 44 důvodů proč jezdit vlakem. Prozkoumejte také dalších třiačtyřicet důvodů.

Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem

44 důvodů proč jezdit vlakem

Jezdím rád vlakem. Spolu s chůzí a kolem patří k mým třem nejoblíbenějším způsobům přepravy. Kdykoliv představuje rozumnou alternativu, rád ho upřednostním před autem, letadlem nebo autobusem. Vlakem dojíždím do práce. Vlakem byli moji synkové prvně u moře. Vlakem jezdíme na výlety. Vlak používám i na řadu služebních cest.

Ne vždy se ale setkávám s pochopením okolí. Proč nepřijedeš autem? Nesebrali Ti papíry? Proč vlakem? Nechceš odvézt? Měli byste to pohodlnější. Bojíš se létání? Jak jsi na tom se řízením? Ne, nebojím se létání. Užívám si jej též. Odvézt nechci. Vůbec si nemyslím, že auto je pohodlnější než vlak. Ani nepředstavuje větší svobodu. „Papíry“ mám, řídit umím a dobře. Přesto mám své důvody, proč volím raději vlak. Napočítal jsem jich čtyřiačtyřicet. Nastal čas sdělit je světu.

V dubnu roku 2015 jsem si proto nadělil k narozeninám tento seriál. Vždy v pátek ráno vyšel jeden nový důvod, ilustrovaný zpravidla příběhem.

 

Důvod 1: Vlak je zelený

Důvod 2: Vlak je levný

Důvod 3: Vlak je rychlý

Důvod 4: Vlak je spolehlivý

Důvod 5: Vlak je bezpečný

Důvod 6: Vlak je prospěšný zdraví

Důvod 7: Vlak dá dojíždění pevný rámec

Důvod 8: Vlak vás zklidní

Důvod 9: Vlak je skvělý na cesty s dětmi

Důvod 10: Vlak je báječný na cesty s přáteli

Má nejlepší cesta do Chorvatska

Důvod 11: Dráha má skvělé zákaznické služby

Důvod 12: Ve vlaku potkáte zajímavé lidi

Důvod 13: Ve vlaku můžete číst

Důvod 14: Ve vlaku můžete studovat

Důvod 15: Ve vlaku můžete pracovat

Důvod 16: Ve vlaku se můžete kochat krajinou

Důvod 17: Ve vlaku se můžete zaposlouchat do hudby

Důvod 18: Ve vlaku se najíte

Důvod 19: Vlak vám odpustí skleničku

Důvod 20: Vlak je skvělý na výlety

Důvod 21: Ve vlaku si dáte šlofíka

Důvod 22: Vlak umí být hotelem

Důvod 23: Vlak umí být rychlejší než letadlo

Důvod 24: Do vlaku si vezmete kufr, rybičku i zubní pastu

Důvod 25: Ve vlaku je toaleta i koš

Důvod 26: Vlak má nejpohodlnější sedadla

Důvod 27: Ve vlaku nemusíte škrábat

Důvod 28: Vlakem jedete do centra

Důvod 29: S vlakem neřešíte parkování

Důvod 30: Ve vlaku se vyhnete pokutám a botičkám

Důvod 31: Vlak jezdí i o víkendech a svátcích

Důvod 32: Vlaky si zamilujete

Důvod 33: Vlak dává lidem práci

Důvod 34: Do vlaku si vezmete lyže i kolo

Důvod 35: Ve vlaku můžete “esemeskovat”

Důvod 36: Vlak přeje romantice

Důvod 37: Ve vlaku najdete slušný časopis

Důvod 38: Železnice je součástí krajiny

Důvod 39: Vlak je kreativním stimulem

Důvod 40: Cestování vlakem má styl

Důvod 41: Ve vlaku můžete psát

Důvod 42: Vlak lze dobře kombinovat

Důvod 43: Na vlak se dobře zvyká

Důvod 44: Důvod poslední

 

Rubriky
44 důvodů proč jezdit vlakem O Zemi

Důvod 1: Vlak je zelený

Samozřejmě teď nemluvím o barvě nátěru. Většina vlaků u nás je dnes modrých, červených nebo žlutých. Mluvím o vlivu na životní prostředí. Je to možná důvod stokrát omílaný a už i trochu nudný, pro mne je ale velice důležitý.

Nepůjdu do žádných velkých detailů. Pokud si chcete ověřit, jak je na tom železnice s emisemi, záborem půdy nebo třeba životností vozidel, pan Google Vám pomůže nalézt odpovědi. Obecně mohu konstatovat, že srovnání vlaku s autem nebo letadlem dopadá pro železnici velmi příznivě. Dle prohlášení německých drah činí průměrné emise CO2 připadající na jednoho cestujícího a kilometr 37 g*. To je ekvivalentem spotřeby 1,4 l nafty na 100 kilometrů.

Jak na takovou výzvu může reagovat auto? I s hodně úsporným vozidlem a lehkou nohou můžete přijmout hozenou rukavici nejdříve při třech pasažérech v autě. S méně střídmým vozem nemáte šanci ani jedete-li ve čtyřech. Emise CO2 jsou přitom jen jedním z negativních vlivů dopravy.

Výlet do Berlína
Grafy porovnávají dopady výletu z Prahy do Berlína vlakem, autem a letadlem. Jako automobil je uvažován vůz střední třídy s dieselovým motorem plnícím emisní normu Euro 3. Údaje jsou počítány ve všech případech pro jednoho cestujícího. (Zdroj: Ecopassenger.org)

 

To všechno je pěkné, co ale může změnit jeden člověk? Vezměme si takového čtyřicátníka Otu, který jezdí do patnáct kilometrů vzdálené práce autem. Samozřejmě sám. Dvacet let dojíždění má dnes už za sebou, dalších pětadvacet před sebou. Za svůj život najezdí jen do zaměstnání a zpět přes tři sta deset tisíc kilometrů, spálí při tom odhadem nějakých sedmnáct tisíc litrů benzínu, čímž uvolní do ovzduší téměř čtyřicet tun oxidu uhličitého a spoustu dalších dobrot. K tomu dvacetkrát vymění olej, sjede pět sad pneumatik a odpraví jeden a půl automobilu. Možná naprosto zbytečně.

Nestojí to za zamyšlení? Mám dva synky a věřím, že chceme-li jim a jejich dětem tuto planetu předat v obyvatelném stavu, musíme se začít chovat alespoň trochu rozumně. Proto už skoro cítím vysloveně pocit viny, když otáčím klíčkem v zapalování. Díky cestování vlakem ze sebe mohu mít lepší pocit.

 


Fakta a užitečné zdroje:

Pár čísel – Spálením jednoho litru benzínu se uvolní 2,3035 kg oxidu uhličitého. Spálením jednoho litru nafty se uvolní 2,6391 kg oxidu uhličitého. Podle prohlášení německých drah (DB AG) činí průměrné emise připadající na jednoho cestujícího v osobní železniční dopravě 37 g CO2 na kilometr* (což je ekvivalentem spotřeby 1,4 l nafty na 100 kilometrů).

Koncentrace CO2 – Kritici konceptu “Globálního oteplování” tvrdí, že koncentrace CO2 se měnila i v minulosti. Ano, měnila. Ale již dnes se pohybujeme v naprosto neobvyklých hodnotách. Navíc se nám jich podařilo dosáhnout děsivě rychle. Čtvrtinu dnešního obsahu CO2 v atmosféře máme patrně na svědomí my a stihli jsme to v období od počátku průmyslové revoluce do dneška.

Naměřená koncentrace CO2 v atmosféře v letech 1958-2010 v laboratoři Mauna Loa v ppm. Zdroj: Dr. Pieter Tans, NOAA/ESRL (www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/) and Dr. Ralph Keeling, Scripps Institution of Oceanography (scrippsco2.ucsd.edu/).
Naměřená koncentrace CO2 v atmosféře v letech 1958-2010 v laboratoři Mauna Loa v ppm. Zdroj: Dr. Pieter Tans, NOAA/ESRL (www.esrl.noaa.gov/gmd/ccgg/trends/) and Dr. Ralph Keeling, Scripps Institution of Oceanography (scrippsco2.ucsd.edu/).

 

 

Graf (Keelingova křivka) zachycuje koncetraci CO2 v atmosféře v průběhu posledních 800.000 let. Zroj: Scripps Institution of Oceanography (https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/)
Graf (Keelingova křivka) zachycuje koncetraci CO2 v atmosféře v průběhu posledních 800.000 let.
Zroj: Scripps Institution of Oceanography (https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/)

Watchdisruption.com – Dobře udělaný hodinový film o tom, proč má cenu zabývat se emisemi skleníkových plynů. http://watchdisruption.com/

Ecopasenger.org – Kalkulátor, který Vám pomůže porovnat dopady konkrétní cesty různými dopravními prostředky. Funguje zejména pro cesty do zahraničí. http://www.ecopassenger.org/

ICAO Emission Calculator – Kalkulátor emisí vznikajících při cestování letadlem, za kterým stojí přímo Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). K dispozici je i ve formě mobilních aplikací. http://www.icao.int/environmental-protection/CarbonOffset/Pages/default.aspx

Rady pro šetrnou dopravu – Stručné rady pro šetrné využívání dopravních prostředků. http://www.kalkulacka.zmenaklimatu.cz/jak-snizit-emise/doprava.html

 

*) Zdroj: EI – Eisenbahningenieur (53) 9/2002, s. 116 – 122