Rubriky
Tvorba profesní

Galileo

 

 

Visions 04/2011: Galileo
Visions 04/2011: Galileo

 

V pátek 21. října vynesla ruská raketa Sojuz ze základny Kourou ve Francouzské Guayaně na oběžnou dráhu dva satelity Galileo. Během následujících tří let se k nim přidá dalších šestnáct družic, které umožní zahájit provoz nového evropského satelitního navigačního systému. S nákladným projektem financovaným převážně Evropskou komisí jsou spojena značná očekávání.

Rubriky
Tvorba profesní

Zrakem jestřábím

 

 

 

 

 

Visions 04/2011
Visions 04/2011

 

 

 

 

Psal se rok 2004 a ve čtvrtfinále US Open proti sobě nastoupily Serena Williams a Jennifer Capriati. Miliony diváků po celém světě se těšily na špičkový tenis. Zásadní chyby rozhodčích však z utkání učinily ostudu celého turnaje. Hlavní rozhodčí byla odvolána a mezinárodní ostuda pomohla otevřít dveře na tenisové kurty „Jestřábímu oku“.

Rubriky
Proud

Glosa: O Králi Learovi, levných párkách a jiných náhražkách

Žijeme ve světě náhražek. Doba je už taková. V chladicím pultu ve Vašem oblíbeném obchodě najdete výrobek, který o smetaně nikdy neslyšel. Přesto nese označení „máslo“. Mezi uzeninami jsou ukryty „párky“, které neochutnaly maso. Z regálů lákají „čokolády“ ze ztuženého rostlinného tuku. V zásadě nemám nic proti takovým inovacím. Řada lidí je uvítá a je skvělé, že se jejich autoři pouštějí na pole neprobádaného. Mrzí mne však, že si za svými díly nestojí. Že hrdě nevykřičí: „To není obyčejný párek! Toto je nový kožo-kopyto-sojo-mls!“

Místy se mi to líbilo a mám z toho i zážitky. Ale Shakespeare to nebyl.

V pátek jsme se ženou zašli na „Krále Leara“ do Národního divadla. Známá jména a skvělé herecké výkony byly doplněny osvědčeným modernizační klíčem. Neotřelá scéna – tentokráte plavecký bazén, rajcovní oblečky, kožené postroje, správná dávka plné nahoty, trochu obscénnosti, impozantní práce se světly a sem tam nějaké to hrubší slovo. Do toho režisér Jan Nebeský přimíchal pěvecké vstupy, gagy, trochu nočního kabaretu, opery i rapu. A tak trochu rozpačité ukončení ve stylu televizních zábavných šou. Měl jsem pocit, že původní předloha byla režisérovi místy poněkud těsná.

Co na to publikum? Pár sedadel v našem sektoru se uvolnilo již po přestávce, bezprostřední reakce zněly spíše rozpačitě. Podstatu vystihl uhlazený komentář jedné starší elegantní dámy: „Kdyby to neměl být Shakespeare, tak by to bylo dobré. Místy se mi to líbilo a mám z toho i zážitky. Ale Shakespeare to nebyl.“ Právě v tom je ten háček. Představení se schovává za etalonem „William Shakespeare: Král Lear“ a je to vlastně škoda. Na titul „Jan Nebeský: Odkaz krále Leara“ by se třeba neprodalo tolik vstupenek a asi by je koupili jiní lidé. Publikum by však přicházelo otevřenější a ochotnější naslouchat. Obávám se, že v pátek řada diváků odcházela s pocitem, že viděli jenom náhražku.

Rubriky
Tvorba profesní

Spolehlivější než lidé

 

 

 

 

Visions 03/2011
Visions 03/2011

 

 

 

Moderní řídící a zabezpečovací technologie o polovinu zvyšují využitelnou kapacitu železničních tratí. Při provozu navíc uspoří až třetinu využívané energie, pečlivě dodržují jízdní řády, zlepšují komfort cestování a zvyšují bezpečnost. Řídí spolehlivěji než lidé a jsou nadějí, že si železnice udrží konkurenceschopnost i v tomto století.

Rubriky
Proud

Kolik stojí automobil?

 

 

Přesně víme, kolik nás stojí cesta autobusem, vlakem nebo letadlem. Náklady na jízdu vlastním vozem nám však zpravidla zůstávají skryty. Samotný výpočet není nikterak složitý. Náročný je však sběr dat. V uplynulých 45 měsících jsem pečlivě zaznamenával každou korunu, kterou náš rodinný vůz spolknul. Výsledek překvapil.

Rubriky
Tvorba profesní

Tak trochu jiný rentgen

 

 

 

 

 

 

Visions 02/2011
Visions 02/2011

 

 

 

 

 

Rentgenové záření je pro lékařské účely využíváno již více než sto let. Přestože jsou v některých oborech rentgeny postupně nahrazovány sofistikovanějšími zobrazovacími přístroji, nadále hrají nezastupitelnou úlohu v širokém spektru vyšetření. Poslední vývoj v oblasti mobilních rentgenových přístrojů ukazuje, kam kráčí současná zdravotnická technika.

Rubriky
Tvorba profesní

Vlaky pod drobnohledem

Osmadvacet kilometrů kolejí, tři stovky zaměstnanců, osm pseudosatelitů systému Galileo a důmyslné technické zázemí. K tomu kolejová vozidla, která po svém schválení vyrazí na tratě v různých částech světa. To je každodenní realita v Testovacím a validačním středisku Wegberg-Wildenrath.

Rubriky
Tvorba profesní

Příliš tichá samota

Ticho prý léčí. Miliony lidí se však každým dnem noří do čím dál většího ticha nedobrovolně. Jejich sluchová vada začala banální neschopností rozlišit některé tóny. V rozvinutém stádiu jim však prakticky znemožňuje komunikovat s okolím a stěžuje každodenní orientaci. Ticho těmto lidem přináší zhoršené společenské uplatnění, samotu a psychické problémy. Pomoci jim mohou sluchadla.

Svět kolem nás je stále hlučnější. Narůstá intenzita dopravy, v zaměstnání hlučí stroje a životem nás doprovází reprodukovaná hudba. Náš sluch je nucen přijímat více podnětů. Díky tomu však slyšíme hůře a hůře. Studie britského Institute of Hearing Research předpokládá, že do roku 2015 dojde ke zhoršení sluchu u 700 milionů lidí. O deset let později může být postiženo o dalších 200 milionů osob více. Problémy se sluchem bude řešit každý devátý z nás.

V roce 2025 bude problémy se sluchem řešit každý devátý z nás.

Pod tímto trendem však není podepsán pouze hluk. Svůj podíl na něm mají i různé nemoci, nevhodná výživa a hlavně prodlužování délky našeho života. Sluchovou vadou dnes trpí čtvrtina osob starších 65 let. U lidí o deset let starších je to již polovina. A u seniorů nad 85 let jsou postiženy celé čtyři pětiny populace.

Mnohé vady sluchu jsou bohužel nevyléčitelné. Následky však mírnit dokážeme. Na pomoc přichází technika, v tomto případě sluchadla. Jejich výsledky nejsou vůbec špatné. Podle americké studie devadesát procent uživatelů potvrdilo, že sluchadla zlepšila kvalitu jejich života. Přesto zatím nepomáhají všude, kde by mohla. Na vině je pozvolný náběh nemoci a bohužel i předsudky. Stále ještě máme zažitý obraz dědy s nevzhlednou plastovou boulí za boltcem, který se zoufale snaží zbavit nesnesitelného kvílení v uchu. Výsledkem je, že z patnácti milionů nedoslýchavých Němců používá naslouchadlo pouhá čtvrtina.

Skrytý našeptávač

Jak vlastně sluchadla vypadají? Tradiční kapesní provedení, u kterého se jednotka nosila v náprsní kapsičce nebo zavěšená na klipu, se již až na výjimky nepoužívá. Dnes se nejčastěji setkáte se závěsným sluchadlem. To má tvar malého rohlíčku zakončeného trubičkou v podobě háku, pomocí kterého se pomůcka uchytí za ušní boltec. Drobné pouzdro je pro běžného pozorovatele téměř nepostřehnutelné. Na sluchadlo se nasazuje ušní tvarovka, která vede zesílený zvuk do ucha a pomáhá zařízení fixovat.

Tradiční kapesní provedení, u kterého se jednotka nosila v náprsní kapsičce nebo zavěšená na klipu, se již až na výjimky nepoužívá.

Stále častěji se využívají také sluchadla nitroušní, která se vkládají přímo do ucha. Existují tři provedení. Sluchadlo boltcové, neboli konchální, vyplňuje zvukovod a přilehlou část boltce. Sluchadlo zvukovodové se vkládá do zvukovodu, odkud vyčnívá jen jeho malá část s ovládacími prvky. Ještě hlouběji se zavádí sluchadlo kanálové, které po aplikaci prozradí jen kraťoučká šňůrka sloužící k jeho vytažení.

I technicky udělala sluchadla veliký pokrok. Podepsán je pod ním ze značné části Siemens. V roce 1997 nabídl dva mikrofony, které zlepšují směrové vnímání zvuku. O sedm let později přišel s bezdrátovou synchronizací mezi sluchadly a později uvedl i 3D skener, který usnadňuje individualizaci citlivých částí sluchadla. V posledních letech pak přidal ještě tři převratné technologie – SpeechFocus, FeedbackStopper a SoundLearning.

Tři rádcové

Sluchadlo musí umět i ve hlučném prostředí zdůraznit řeč. K tomu je důležitý směrový mikrofon. Tradiční technologie upřednostňují zvuky přicházející zepředu a potlačují zvuky ostatní. To ovšem není vždy ideální. SpeechFocus umí rozpoznat mluvené slovo a zvýraznit jej, ať jde odkudkoliv. Algoritmus vychází z faktu, že typická řeč osciluje čtyřikrát za vteřinu. Stačí proto hledat správnou frekvenci.

Druhým problémem je efekt zpětné vazby. Ten hrozí, je-li mikrofon umístěn příliš blízko reproduktoru. Vznik onoho nesnesitelného kvílení známého z koncertů je otázkou zlomku vteřiny. Sluchadla s ním umí bojovat. Porovnávají signál jdoucí z mikrofonu s tím, který byl vyslán do reproduktoru. V případě nebezpečí bleskově vygenerují signál s opačnou fází. Tím ale bohužel zmizí i některé přirozené zvuky. Například na flétnový koncert se sluchadlem nechoďte. Technologie FeedbackStopper proto přidává do audio signálu neslyšitelnou, ale detekovatelnou fázovou modulaci. Teprve pokud ji sluchadlo zaznamená ve vstupu, učiní odpovídající opatření. Bez zbytečných přehmatů.

Posledním oříškem je otázka hlasitosti. První nastavení provádí specialista při předávání sluchadla. Po několika týdnech používání jej pak zpřesňuje a hledá správnou rovnováhu. Zabere to dost času a po pacientovi to vyžaduje přesné formulování pocitů, které měl v různých situacích v uplynulých týdnech. Technologie SoundLearning tento proces odbourává. Umožňuje uživateli upravovat si hlasitost a vyvážení tónu samostatně. Přímo v okamžiku, kdy poslech není ideální. Sluchadlo se podle těchto zásahů učí a poznává svého uživatele. Již po několika týdnech díky tomu dokáže samo průběžně přizpůsobovat své nastavení aktuální situaci. Nová verze software dokonce rozeznává různé scénáře. Sluchadlo si díky tomu pamatuje specifické potřeby během hovoru, v divadle nebo třeba na koncertě.

Článek vznikl pro jarní číslo časopisu Visions (Visions 01/2011, http://www.siemens.cz/visions/). V případě zájmu o použití textu prosím kontaktujte pražské Tiskové centrum koncernu Siemens.

Rubriky
Tvorba profesní

Cesta za úspornější tramvají

Zvonění vozů elektrické dráhy zní ulicemi již sto třicet let. Současné tramvaje každý den přepraví miliony cestujících, aniž by ve smogem zkoušených centrech měst vypustily jediný gram emisí. Považujeme je za pohodlný, efektivní a ekologicky šetrný způsob cestování. Napadlo Vás však někdy, zda by tramvaje nemohly být ještě úspornější a „zelenější“?

Možná ne. Tato otázka je přitom zcela na místě. Například po Praze se ve všední den prohání necelá tisícovka tramvají, které přepraví devět set šedesát tisíc cestujících. Jejich služba trvá v průměru patnáct a půl hodiny a souprava během ní ujede dvě stě deset kilometrů. U nově pořizovaných tramvají se přitom počítá, že nás budou vozit ještě za třicet let.

Topení, klimatizace a ventilace mohou v extrémních případech tvořit 30 až 40 % celkové spotřeby vozu. To jsou čísla k zamyšlení.

Moderní soupravy, za kterými se dnes vypravíme do Vídně, nabízejí svým pasažérům veškerý myslitelný komfort – nízkopodlažní uspořádání, informační systémy, kvalitní systém ventilace i klimatizaci. Ale každá legrace něco stojí. „Topení, klimatizace a ventilace mohou v extrémních případech tvořit 30 až 40 % celkové spotřeby vozu,“ říká Dr. Walter Struckl, expert na systémy veřejné dopravy společnosti Siemens. To jsou čísla, která stojí za zamyšlení.

Tramvaje pod drobnohledem

Proto vznikl ve Vídni projekt Ecotram, ve kterém spojily síly společnost Siemens, výrobce klimatizačních systémů Vossloh Kiepe, technická univerzita a dopravní podnik. Cílem osmnáctiměsíčního výzkumu je nalézt při udržování klimatu ve voze rovnováhu mezi energetickou efektivitou, ekonomikou provozu a uspokojivým pohodlím cestujících.

„Klimatizace a ventilace jediné soupravy spotřebují ročně 100.000 kWh elektřiny,“ prozrazuje motivy vídeňského dopravního podniku jeho výkonný ředitel Günter Steinbauer. „Pokud se nám podaří snížit toto číslo u všech našich tří stovek nových tramvají o desetinu, uspoříme ročně 3.000 mWh elektřiny.“  To odpovídá roční spotřebě dvanácti set domácností.

Cíl je jasný, řešení však nejsou jednoznačná. Dobrá izolace vozu sníží v zimě spotřebu energie potřebné pro vytápění, ale naproti tomu po celý rok zvyšuje hmotnost tramvaje. Výsledek takového opatření je tedy nejistý. Proto chtějí partneři zapojení v projektu Ecotram detailně prověřit efektivitu dvaceti úsporných návrhů.

Dvacet adeptů

Ve hře jsou vyspělé technologie i jednoduchá opatření. Dnešní ventilační systémy jsou dimenzovány na plnou obsazenost tramvaje. Senzory monitorující aktuální hladinu oxidu uhličitého proto mají pomoci určit potřebnou míru obměny vzduchu ve voze. Tím se sníží množství vzduchu, který je třeba ohřívat nebo chladit.

Ve hře jsou vyspělé technologie i jednoduchá opatření. Značné úspory někdy přinese pouhé plánování.

Ve hře jsou vyspělé technologie i jednoduchá opatření. Značné úspory někdy přinese jednoduché plánování.

Profesor Martin Kozek z vídeňské technické univerzity zase sází na prediktivní řídící jednotky. Víme-li, že na trati je tunel, můžeme k intenzivnímu vyvětrání vozu využít chladnějšího vzduchu v podzemí. Tramvaj projíždí stejnou trasu několikrát denně. K dosažení úspor nám proto postačí plánování.

Ke slovu přichází i psychologie. „Při studeném osvětlení vnímají lidé okolní teplotu jako o dva stupně chladnější,“ vysvětluje Dr. Struckl. „Pokud k osvětlování vozů použijeme LED, ušetříme značné množství energie pouhým přepínáním mezi teplými a studenými tóny osvětlení.“

V klimatické komoře

Mnohá z těchto doporučení mají podstatnou nevýhodu. Efekt přinesou pouze za specifických podmínek, které musí nastávat opakovaně. Experti proto zkoumali měnící se energetickou bilanci tramvaje v klimatické komoře, kde se snažili napodobit reálné provozní podmínky. Pro měření byly využívány dvě klimatické komory unikátního testovacího zařízení Rail Tec Arsenal.  Komory umožňují simulovat arktické zimy i horké slunečné dny, vánek i vichřici, déšť i sněžení. Plynule se dá nastavovat i vlhkost vzduchu.

Unikátní klimatické komory testovacího zařízení Rail Tec Arsenal umožňují simulovat arktické zimy i horké slunečné dny, vánek i vichřici, déšť i sněžení.

Při testech tramvají výzkumníci pracovali v rozsahu běžných vídeňských teplot, tedy mezi mínus dvaceti a plus dvaatřiceti stupni Celsia. Simulovány byly různé rychlosti, kterými se tramvaj pohybuje. Na zastávkách se otevíraly a zavíraly dveře, cestující byli na sedadlech nahrazeni ohřívacími podložkami. Klimatizační a ventilační systémy tramvaje se stejně jako za běžného provozu snažily udržet požadovanou vnitřní teplotu. A experti zaznamenávali jejich energetickou spotřebu.

Hudba blízké budoucnosti

V květnu loňského roku opustil projekt laboratoř. Během následujících šesti měsíců probíhalo ověřování na soupravě nasazené v běžném provozu. Nasbíraná data budou konfrontována s modely vytvořenými na základě pokusů v klimatické komoře. Výsledkem všech testů bude software, který umožní simulovat jízdu po jednotlivých linkách, ověřit vhodnost jednotlivých úsporných konceptů a na základě toho optimálně nastavit systémy v tramvajové soupravě.

Tím však práce ani zdaleka nekončí. „Hlavními trendy do budoucna je zvyšující se energetická úspornost všech systémů, snižující se hmotnost celé soupravy a důsledná rekuperace energie získávané při brzdění i z odpadového tepla klimatizačních systémů,“ uzavírá Dr. Struckl. „Do roku 2030 by díky tomu mohla spotřeba tramvají klesnout na polovinu.“

Článek vznikl pro jarní číslo časopisu Visions (Visions 01-2011, http://www.siemens.cz/visions/). V případě zájmu o použití textu prosím kontaktujte pražské Tiskové centrum koncernu Siemens.

Rubriky
Tvorba profesní

Anděl strážný

 

Visions 04/2010

Víte, co má společného Vatikán s věštírnou z dob starého Říma? Slyšeli jste již o tom, že církevní stát dnes razí vlastní euromince, má své rádio, noviny, banku a bankomat s instrukcemi v latině? A tušíte, kdo bdí nad sídlem Svatého stolce tam, kde již ani udatná Švýcarská garda nestačí? Přijměte naše pozvání na krátkou exkurzi.