Rubriky
Na cestách

Cesta na sever (21): Zpátky do školy

Stará škola v Øygardenu byla postavena roku 1863. Tři roky před tím parlament odsouhlasil zákon požadující výstavbu stálé školy v každém školním okrsku, ve kterém žije více jak třicet dětí školního věku. V menších okrscích cestoval učitel za dětmi z farmy na farmu.

V té době se vyučovalo pouze dvanáct týdnů v roce a učivo bylo rozděleno do čtyř předmětů – náboženství, čtení, historie a zeměpisu. Další předměty přibyly až po roce 1900. Bylo jimi zemědělství, matematika, vaření, šití, zpracování dřeva a tělocvik. Po roce 1905 byla pro chlapce zavedena ještě střelba z pušky.

Školu vedl zpravidla mladý muž, zprvu vybíraný místním knězem. Pracoval na částečný úvazek a vedle učení proto míval ještě další zaměstnání. Po škole dělal zvoníka v kostele, nebo byl řemeslníkem. Třeba ševcem. Pokud bylo zapotřebí najmout dalšího učitele, bývala jím zpravidla naopak některá z místních svobodných žen, doposud žijících u rodičů. Musela se totiž spokojit s poloviční mzdou než pobíral kolega. A s tou by jinak nevyžila.

Mimochodem – víte, že norské děti už do školy pár týdnů chodí? Školní rok tu tradičně začíná v polovině srpna a končí v polovině června, kolem letního slunovratu. Prázdniny si tak školáci užívají v době, kdy vrcholí severské léto.

Autor: Pavel Záleský

Jsem Pavel Záleský – profesionál v oboru mezinárodního obchodu, marketingu a komunikace, žurnalista a copywriter na volné noze, milovník přírody, psů, železnice, plachetnic a hor, který před více než deseti lety vyměnil ruch velkoměsta za klid Jizerek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.