Pětitisícový Røros patří díky své nadmořské výšce a kontinentálnímu klimatu k nejchladnějším místům v Norsku. Bohatá naleziště mědi, která se zde těžila od 17. století až do roku 1977, přinesla městu značné bohatství a vytvořila nezvyklé kontrasty. Příjemné městečko s malebnými uličkami barevných domečků přechází v hutě jak z Mordoru a sousedí s horami černé strusky, na nichž dodnes neroste žádná vegetace. V roce 1980 byl Røros zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO, takže přes jeho jistou odlehlost je tu dosti živo. I na haldách.
