Ve vlaku se vyhnete pokutám

Důvod 30: Ve vlaku se vyhnete pokutám a botičkám

Ještě jednou zůstaneme u aut. Lépe řečeno u pokut a botiček. Považuji se za velmi klidného a ukázněného řidiče. Přesto se ani mne za těch osmnáct let co řídím, dvakrát drobnému „seknutí“ nevyhnul. Poprvé jsem přehlédl v Praze čtyřicítku, díky čemuž mi rychlost jednapadesát kilometrů v hodině vynesla pozvánku na Pražského povstání. Takovou tu s modrým pruhem. Pokorně jsem nastoupil, třikrát zopakoval, že přestože na snímku nejsem přes lesknoucí se okno vidět, vím, že jsem to byl já. Potvrdil jsem, že jsem si vědom, že „v tom případě nemají jinou možnost, než dát mi pokutu a odečíst body“. Poslal jsem zkrátka do veřejných rozpočtů příspěvek navíc. Mám pořádně koukat.

Podruhé jsem zaplatil před lety v Kolíně. „Já vím, že tam zůstal odbočovací pruh a je to nepřehledně značené. Ale je tam nově zákaz odbočení vlevo a taky kamera. A mne sem poslali speciálně kvůli tomu na žádost radnice. Musím…,“ vysvětloval mi policista. No, kdyby radnice místo policisty poslala někoho se štětkou a kýblem žluté barvy, byl bych asi raději. Trochu jsem remcal, ale vyřídili jsme to na místě. Konec konců, mám pořádně koukat.

V autě obecně musíte neustále někam pořádně koukat a něco hlídat. A přestože nejste žádný pirát silnic, tak v dnešním hustém provozu se čas od času stejně chybě a následnému postihu nevyhnete. Můj někdejší lehce vystresovaný kolega projel vyšší rychlostí hned dva měřené úseky na pražské Jižní spojce. Přestože cestu dokonale znal. Můj současný kolega zase „skóroval“ v proslulé obci na jičínské silnici. Každý ví, že je tam obec. Každý ví, že se tam už léta měří. Kamarád z vysoké školy dostal botičku při nedělním výletě na venkov. Ta ulice asi opravdu byla na parkování úzká. A právě jeho auto v celé řadě jiných bohužel mělo pražskou značku. Jinému kamarádovi odtáhli automobil od hotelu ve Znojmě. Prostě přehlédl značku. A dalšímu udělali totéž ve Florencii, protože nevěnoval dostatečnou pozornost italsky psané papírové cedulce nalepené na parkovacím automatu. Ten den zametali. Pruhované dopisy občas chodí i domů družce. Většinou mají spojitost s ranním chvatem do práce. Všichni měli pořádně koukat.

Na silnici zkrátka musíte být neustále ve střehu. A někdy i přesto sháníte auto po odtahových parkovištích, čekáte na odstranění botičky, nebo následujících pár dnů přemítáte, jestli to opravdu „blesklo“ na vás. Případně stojíte u schránky a přemítáte, kdo vám asi tak mohl poslat ten dopis do vlastních rukou, který čeká na poště. Naproti tomu ve vlaku se prostě vezete. Ručičku rychloměru, dopravní značky, změny značení, dočasná dopravní omezení, kolony a následný spěch můžete v klidu hodit za hlavu. Pokud máte platný cestovní lístek, tak se vás pokuty netýkají.

 

Tento článek je součástí seriálu 44 důvodů proč jezdit vlakem. Prozkoumejte také dosavadní důvody. Nechcete přijít o ty nové? Přihlaste se k odběru pátečního výběru.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *