Vlak je báječný na cesty s přáteli

Důvod 10: Vlak je báječný na cesty s přáteli

Představte si, že celou vaši partu pozval kamarád Tonda malou oslavu. Těšíte se, jak si popovídáte, zasmějete se tisíckrát opakovaným historkám, kterým se směje jen vaše banda, dáte si skleničku, nadrobíte brambůrky do koberce, dozvíte se novinky, uvidíte milé tváře a prostě vám bude fajn. Ale Tonda vás usadí bez skleničky a bez brambůrků v obývacím pokoji a jde si sednout s malou částí společnosti do kuchyně. Co to je? Co se stalo? Pak zjistíte, že ona vybraná společnost na tom není o mnoho lépe. Tonda si k nim sedl zády a soustředěně kouká z okna. Zbláznil se? Někdo ho urazil? Někdo mu něco udělal? Co je špatně? Nikdo se necítí moc dobře.

Analogická situace nastává vždy, když s přáteli vyrážíte někam autem.  Možná i zásadní část „vašeho dne“ strávíte oddělení ve svých nablýskaných plechových miláčcích a kamarádům v lepším případě civíte na záda. Pokud je cílem výletu předvést nový vůz nebo něčí brilantní řidičské schopnosti, pak je vše v naprostém pořádku. Pokud je cílem strávit příjemný čas s přáteli, mám pro vás lepší dopravní prostředek. Vlak.

Po pravdě řečeno si některé tradiční akce s naší partou již ani nedovedu bez vlaku představit. Tak například podzimní výlet na martinské otevřené sklepy do Velkých Pavlovic. Kdysi jsme jezdili autem, absolvovali úmornou cestu po D1 (představte si, že v některých starých atlasech je ta věc ještě značena jako dálnice), sháněli na místě nocleh. Ten byl zpravidla mimo město, za příšernou cenu a v bídné kvalitě. Tak to na trhu s výrazným převisem poptávky nad nabídkou prostě bývá. Co s tím člověk nadělá, že? Posledních pár let jezdíme do Pavlovic vlakem a nemůžeme si to vynachválit. Ráno se sejdeme na pražském hlavním nádraží a společně nasedneme na rychlík. Do Pardubic dospáváme, od Pardubic probíráme novinky, vracíme se k trapasům z minulého roku a odhadujeme, jak to bude vypadat letos. V jedenáct jsme na místě, akorát včas. Projdeme si své kolečko po sklípcích, dáme martinskou husu, popovídáme se známými vinaři a večer sedneme opět na vlak. V našem pohodlném kupé pak až do Prahy kolují veselé historky a zcela po pravdě i nějaká ta otevřená lahvinka. I něco na zub se obvykle také najde.

Je to prostě den s přáteli jak má být. Strávený skutečně společně. Od rána až do noci. A cesta je jeho významnou součástí. Jak o tom tady píšu, tak jsem se na letošní „Pavlovice“ začal těšit.

 

Fakta a užitečné zdroje:

Ale to bude drahé. Nebude. Dráha má pro skupiny pochopení a hlavně zajímavé slevy. Pokud navíc jedete o víkendu, máte vyhráno zcela. Zkuste si vaši cestu včetně data a počtu osob zadat do vyhledávače na stránkách dopravce. Za pár vteřin budete vědět, jak na tom jste. Minimálně vyhledávač Českých drah vždy férově nabízí nejlevnější možnost. A lístky lze většinou rovnou koupit.

 

Tento článek je součástí seriálu 44 důvodů proč jezdit vlakem. Prozkoumejte také dalších třiačtyřicet důvodů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *